Carlos Seco Serrano

Carlos Seco Serrano (* 14. listopadu 1923 v Toledu; † 12. dubna 2020 v Madridu) byl španělský historik, který se specializoval na současnost. Byl synem španělského vojáka, který byl zabit ve službě druhé španělské republice během španělské občanské války. Bakalářský titul z filozofie a literatury dokončil v roce 1945 na Universidad Central de Madrid. V roce 1950 získal doktorát z historie s diplomatickými vztahy mezi Španělskem a Benátkami v době Filipa III. jako téma. Studoval u historiků jako Ciriaco Pérez Bustamante a Jesús Pabón. V letech 1957 až 1975 byl profesorem všeobecných a současných dějin Španělska na univerzitě v Barceloně a v letech 1975 až 1989 současných dějin Španělska na univerzitě Complutense v Madridu. Seco byl členem různých vědeckých společností, včetně Reial Acadèmia de Bones Lletres de Barcelona, ​​Consejo Superior de Investigaciones Científicas a Real Academia de la Historia. V roce 1986 mu byla udělena Premio Nacional de Historia de España za dílo Militarismo y civilismo en la España contemporánea, vydané v roce 1984. V roce 1996 mu byl udělen španělský vojenský řád za zásluhy a v roce 2002 velkokříž Řádu Alfonse X. Moudrého. Mezi jeho nejznámější doktorandy patří historikové Julio Gil Pecharromán a Antoni Jutglar.

12. dubna 2020 zemřel Seco ve věku 96 let na následky infekce SARS-CoV-2 během pandemie COVID-19 ve Španělsku.