Veronika Skalecká Pořadí knih (chronologicky)

Jednoho zářijového dne je na břehu řeky Chrudimky nalezeno mrtvé tělo. Petr Brázda zahajuje vyšetřování a zjišťuje, že jde o ubodaného mladého učitele ze základní školy Skřivánek. Nejdříve se zdá, že všemi oblíbený zeměpisář a otec dvou malých dětí byl jen ve špatný čas na špatném místě a stal se obětí útoku náhodou. Během vyšetřování však vycházejí najevo učitelova temná tajemství, která mění pohled na to, kdo je oběť a kdo viník. Co všechno jsme schopni přehlížet, když chceme věřit v dobro? A kam až může vést bezmoc a touha po pomstě? Pardubická detektivní série pokračuje dalším případem.

Samá voda, samá voda… Vynoří se někdy viník dvou neobjasněných zmizení? Komisař Petr Brázda se nikdy nesmířil s tím, že před osmi lety nedokázal vyřešit záhadné zmizení čtrnáctileté dívky. Vyšetřování tehdy obětoval všechno, dokonce i manželství. Nyní se minulost opakuje: nastejném místě se pohřešuje další dívka. Policista je přesvědčen, že za oběma případy stojí jeden pachatel, a cítí, že právě dostal druhou šanci. S každou hodinou však stopy chladnou a pocit selhání sílí. Podaří se Brázdovi tentokrát ztracenou dívku najít – a s ní i vlastní rozhřešení?

Je první den roku 1968. Pardubice se probouzejí po novoročních oslavách a Kateřina slaví osmnácté narozeniny. Pavel míří vlakem z Prahy do Pardubic, kde studuje na vysoké škole. Jednoho mrazivého lednového dne se seznámí. Svou první velkou lásku prožívají v nadšené atmosféře období pražského jara, v době reforem a rodící se občanské společnosti. Oba jsou vtaženi přímo do víru dění: Kateřina skrze práci svého otce, který je funkcionářem okresního národního výboru, Pavel zase psaním do obnoveného studentského časopisu. Po krátkém svobodném období však přichází vztek a zklamání ze srpnové okupace. Politické události dalšího roku nakonec nenávratně ovlivní i vztah Kateřiny a Pavla. Oba pak po dlouhá léta vzpomínají na konec šedesátých let a kladou si otázku: udělali by některá rozhodnutí jinak, kdyby se mohli vrátit a prožít vše znovu?

Kniha čtenářům představuje jedno období z historie pardubického regionu – období tzv. normalizace, tedy 70. a 80. let 20. století. Zaměřuje se přitom na oblast politiky, kultury a především médií, která jsou stěžejním tématem knihy. Předkládaný text se věnuje dosud neprobádaným kapitolám pardubické historie, například příběhu studentů Vysoké školy chemicko-technologické, kteří v roce 1969 stanuli před soudem kvůli karikaturám ve studentském časopise, nebo vzpomínkám tehdejších novinářů na jejich práci. Velká pozornost je věnována průběhu Pražského jara a srpnové okupace v Pardubicích – událostem, které ovlivnily dění v dalších dvaceti letech. Autorka při psaní knihy čerpala z dobových článků a dokumentů vydaných okresním národním výborem a okresním výborem KSČ v Pardubicích, ale také z rozhovorů s těmi, kteří byli aktéry či svědky popisovaných událostí. Kniha nabízí možnost nahlédnout do vybraných zákoutí okresního dění v Pardubicích v posledním dvacetiletí před sametovou revolucí – mimo jiné i prizmatem kulturní rubriky tehdejších novin.