Plemeno Hamrů, vydané poprvé v roce 1940, by mohla většina čtenářů pokládat za novinku. Tento román - o rodu, sídlícím na rasovně Satan a poznamenaná prokletím - totiž nevyšel už téměř padesát pět let. Dlouho ani vyjít nemohl. Snad vadila některá z postav románu, snad místa, která čtenáře přimějí přemýšlet o vině a trestu, snad i mnoho jiného. Plemeno Hamrů podává také beletristický obraz známé bitvy tři císařů u Slavkova.
Publikace vymezuje základní principy fungování samosprávného socialismu, který představuje alternativu ke globálnímu kapitalismu.
Román z prostředí okresní nemocnice, příběh lékaře-gynekologa, prostého a myšlence výjimečnosti zcela vzdáleného člověka. Není jen strážcem zdraví svých pacientek, ale s plným porozuměním sleduje i osudy a běžné starosti svých pacientek i okolí.
Rozsáhlá stavba cementárny v blízkosti rodiště autora mu poskytla podmanivé zkušenosti k napsání románu o vlhovském gigantu.
Román zachycuje období od první světové války do šedesátých let. Zachycuje dva lidské osudy, životní příběh Emila Pleskače z Moravy a Italky Tiziany.
Román z Brněnska, kniha vydána Moravským kolem spisovatelů v Brně jako premii svým členům v roce 1936
Na pozadí sociálních a hospodářských poměrů v 18. století se odehrává příběh moravského uhlíře a rubače. Ve službách u hraběte Salma se dostává až do Anglie, odkud za napoleonské blokády pašuje plány parních strojů. Odmítá však jejich postavení, protože v Anglii poznal postavení dělníků. Je odveden a r. 1805 se účastní bitvy u Slavkova.
Dědina pod Řípem, jenž je právě označován "modrý zvon" pro jeho podobu s ním, a v ní hospodářské sedlácké starosti a nákup prvního traktoru ve vsi, a to ještě ve spoluvlastnictví na úvěr a ručení.
Historický román politického zaměření, situovaný do Brna a na moravský venkov v revolučním roce 1848, přibližuje dramatickou dobu očekávání konstituce a zrušení roboty. Ve vyprávění o počátcích dělnického hnutí na Moravě a ozápasech prvních socialistů jsou hlavními postavami F.M. Klácel, jenž reprezentuje liberalistické pojetí buržoazní revoluce, a vesnický nádeník a rebel Jan Tureček, jenž vyciťuje svým třídním instinktem proradnost brněnskéhodělnického vedení, které chce svést pomocí národních gard dělnickou třídu z její revoluční cesty.
Popisuje život knížete Velké Moravy Rostislava.
