Jde o první český překlad první světové učebnice diferenciálního počtu. Neslouží proto současným studentům či učitelům pro výuku. Je určena těm, kteří se zajímají o historii diferenciálního počtu jako doklad o počátcích kalkulu. Skutečným autorem nebyl markýz L'Hôpital, ale jeden z příslušníků dynastie Bernoulli, což se potvrdilo, myslím, roku 1922. Kniha je rozdělena do deseti částí, které jsem nazval oddíly: 1. oddíl, ve kterém jsou zavedena pravidla tohoto výpočtu. 2. oddíl. Použití diferenciálního počtu k nalezení tečen ke křivým čarám všech druhů. 3. oddíl. Použití diferenciálního počtu k nalezení největších a nejmenších ordinát, ke který se přivádějí otázky DE MAXIMIS ET DE MINIMIS. 4. oddíl. Použití diferenciálního počtu k nalezení inflexních bodů a bodů vratu. 5. oddíl Použití diferenciálního počtu k nalezení evolvent. 6. oddíl Použití diferenciálního počtu k nalezení kaustik odrazu. 7. oddíl Použití diferenciálního počtu nalezení kaustik lomu. 8. oddíl Použtíd iferenciálního počtu k určení křivek, dotýkajících see nekonečného počtu polohou daných přímých nebo křivých čar. 9. oddíl Řešení některých úloh spojených s výše uvedeným metodami. 10. Oddíl Nový způsob využití diferenciáonío počtu pro geometrické křivky ze kterých se odvodí metoda p. Descarta a Hudde.
