Když bylo Elle dvanáct let, začala si ve verších zapisovat dobrodružství právě prožívajících roků nazývané dospívání. Problémy ve škole, první lásky, přijmutí sama sebe… Místy ponurý podtón této prvotiny nechává nahlédnout do myšlenek a pocitů jedné teenagerky. Přes chmurné nálady zaznamenané v básních vzkazuje Ella čtenářům, že má život ráda. Knihu si sama ilustrovala, obálku navrhla a namalovala.
Když bylo Elle čtrnáct let a vyšla její básnická prvotina, myslela si, že to je konec. Ale ukázalo se, že to byl jenom začátek. Jak by mohla tušit, co vše si pro ni ještě život přichystá… Mnohem víc, než někdy dokázala zvládat, a tak se černé listy papíru opět plnily pochmurnými básněmi. Přišly druhé a třetí lásky a Ella zjistila, že ne všechno z toho byly lásky. Že něco byly i sázky. Ella má život stále ráda, možná více než dřív, ale znáte to, stíny pochybností a nejistot občas přelétnou přes cestu každému… Básnická sbírka „Jak šel bublifuk do světa“ volně navazuje na její první publikaci „Jak bublifuk ničil životy“.
Jaké to je, narodit se do klučičího těla, i když jste holka? A jaké to je, začlenit se po roční pauze do středoškolského kolektivu, kde nikoho neznáte? Míša právě nastupuje do třeťáku. Podruhé. Napoprvé to moc nevyšlo. Když se po prázdninách, které strávila intenzivní prací na své proměně, vrátila do lavice, její spolužáci fakt, že jejich spolužák Michal je najednou spolužačka Míša, nezvládli. A tak to Míša zkouší znovu. V nové škole, kde nikdo neví o tom, že je trans, a kde nikoho nezná. Kniha o tom, jaké to je, být trans*, studovat na gymnáziu a dospívat v dnešním světě. Pro ty, kteří právě dospívají, i pro ty, co by si dospívání rádi připomněli.