Bohuslav Březovský Pořadí knih (chronologicky)

Ironicky laděný, upřímně až nevázaně vyprávěný příběh mladého hrdiny z doby po první světové válce, který mistrně těží z hlouposti svých bližních a roste v protřelého podvodníka. Osiřelý kvartán se stává učedníkem v hostinci vrodném městečku, číšníkem v luxusním pražském hotelu, vydává se za ruského běžence-šlechtice, aby se stal majordomem u továrníka a milencem jeho ženy. Je odhalen jako podvodník a odjíždí do Paříže, kde asi začne jeho novákariéra. Kritický pohled na společnost první republiky očima hochštaplera a jeho filosofické zdůvodňování podlých činů vedou k poznání typu člověka, který klame svět, a tím i sám sebe.

Nepovídej pohádky, že by Jakoubkovi mohla narůst křídla a že by létal s ptáky v povětří a že by... Ale ono se to hezky poslouchá: jak přišel na svět Vánek, proč jsou květiny ráno mokré, proč nezpívají motýli, jak přišel tygr ke svým pruhům, jaké trampoty způsobila na světě Šťastná Náhoda. Anebo jak se stalo, že fotbalová jedenáctka v Kocourkově porazila slavnou Spartu a nikdo na světě se o tom nedozvěděl...

Román, který v r. 1945 vyšel pod názvem Člověk Bernard, vypráví o životních osudech a tápání senzitivního člověka, z něhož zážitky z dětství udělaly slabocha. Hrdina, syn slavného vědce, touží po plném a plodném životě, ale jeho rozpolcenost mu přináší na každém kroku nová zklamání. Snaží se najít smysl života, neustále se obírá sám svými problémy a iluzemi.

Veselé vyprávění o prázdninových příhodách skupiny dětí na hradě Svojanově a okolí. Hajného syn František vypráví, jak o letních prázdninách spolu s kamarády pátral po tajemstvích hradu Svojanova a strašidel, kterými se to na hradě jen hemží. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Alegorie na kult osobnosti Odehrává se ve fiktivním městě, v němž obživne socha neznámého muže zvaná Joachym. Za pomoci početných posluhovačů a sekretářů se Joachym stane záhy hlavní osobou ve městě. Zalíbí se mu zabíjení a pocit moci. Z města se postupně stane antiutopická nočnímůra, všichni jeho obyvatelé musí být povinně zdraví a šťastní; kdo není, toho Joachym osobně vyléčí ranou do vazu. Joachym ze svého podstavce vyhlásí vládu podstavců – „každému takový podstavec, jaký si zaslouží“. Nakonec se socha zřítí a kult je zapomenut. To vše, vysvětluje autor, se stalo v dávné minulosti, avšak teď se zdá, že Joachym začíná znovu ožívat.

V složité kompoziční výstavbě se střídají "zápisky padesátiletého" se "starými fotografiemi", oživující zašlý maloměstský svět.

Divadelní hra veselou formou řeší vážný problém naší současné společnosti, střetání nového života a způsobu myšlení, které do rodiny vnášejí mladí lidé, žijící současností a jejími ideály s konzervatismem názorů, tradicemi a předsudky, jež se snaží udržet rodiče.

Divadelní hra veselou formou řeší vážný problém naší současné společnosti, střetání nového života a způsobu myšlení, které do rodiny vnášejí mladí lidé, žijící současností a jejími ideály s konzervatismem názorů, tradicemi a předsudky, jež se snaží udržet rodiče.

Román volně navazuje na knihu "Lidi v květnu", a autor v něm konfrontuje postavy, známé již z první knihy, s událostmi Února, přičemž zachovává metodu kaleidoskopického střídání dějových linií.