Cílem monografie je zmapovat stav čtenářských návyků u dětí, mládeže a vysokoškolských studentů a pojmenovat nejpalčivější problémy související s touto oblastí, a to nejen ve školním prostředí, ale i v rodině a na úrovni obecného pojetí vzdělávacího systému sekundárního vzdělávání.
Učební text je primárně určen pro studující učitelského oboru český jazyk a literatura a nabízí průhledy do problematiky, jež by se měly stát základem pro další zapojování nových médií a jejich reflexe do výuky.
Předložená publikace je zaměřena na dvě úzce spolu související témata, která by měla být v současnosti v centru pozornosti učitelů českého jazyka a literární výchovy, ale nejen jich. Jedním z důvodů, proč by tomu tak mělo být, je kontinuálně probíhající proměna kulturní epochy založené na dominantní a velice prestižní funkciknihy v kulturu jinou, zatím obtížně charakterizovatelnou, v níž si kniha své poslání teprve hledá. Druhý důvod je zdánlivě prostý a ryze praktický – i doba elektronických médií si totiž žádá, aby komunikující subjekty uměly identifikovat informační jádro v textu, rozpoznat informace podružné, doprovodné i pochopit smysl textu jakožto celku. Výčet požadavků však ukazuje, že i toto druhé téma překračuje hranice pouhé pragmatičnosti, neboť výrazně souvisí s rozvojem mentálních schopností osobnosti. Autoři posuzované publikace jsou si významu obou problémových linií zcela jasně vědomi. P. Bubeníčková navazuje ve své stati na dosavadní výzkumy proměn čtenářství a čtení a provádí analýzu současného vztahu žáků ke knihám, k textům obsaženým v čítankách i analýzu individuální žánrové preference. M. Čuřín nahlíží tento problém genderovým prizmatem, zkoumá příčiny méně kvalitních výkonů chlapců v oblasti čtenářské gramotnosti i menší obliby literární výchovy v chlapecké populaci. Jeho zajímavý přístup je doplněn i nabídkou postupů, které by mohly nepříznivý stav změnit. A. Zachová se ve svém příspěvku zaměřuje na druhé téma této publikace. Pomocí dotazníku vztahujícího se ke konkrétní textové ukázce zjišťuje, zda jsou žáci schopni z textu získat v otázce přesně zadané věcné informace a zda je v jejich silách postihnout vlastním názorem smysl textu. A konečně – zda dokážou jedno i druhé od sebe odlišit. Publikace aktuálně reaguje na hlavní problémy spojené se čtenářstvím a čtenářskou gramotností, obohacuje výsledky předcházejících výzkumů analýzou současného stavu, navrhuje některé cesty ke změně, současně však vyvolává další otázky, jimiž přispívá i do diskuze budoucí. -- zdroj: Databáze Národní knihovny ČR --
přání a zašlete jej svým známým. Přidat do přečtených knih » Máte již přečtenou danou knihu? Zařaďte si jí do knihovny a najděte podobné.
„Nová literatura pro střední školy. Učebnice 1 - 3“ je soubor učebnic určených pro studenty středních škol, které se zaměřují na českou literaturu a její vývoj. Autorský tým, složený z Lukáše Borovičky, Davida Jirsy, Dany Šmajstrlové, Erika Gilka, Michala Čuřína, Aleny Zachové a Ivy Svobodové, přináší systematický přehled literárních děl, autorů a významných literárních směrů. Každý svazek se věnuje různým obdobím české literatury, od klasiky po moderní autory, a analyzuje klíčová díla a jejich kontext. Tematicky se učebnice zaměřují na literární žánry, stylistické prostředky a historické souvislosti, které ovlivnily vývoj české literatury. Kromě analýzy textů obsahují také úkoly a otázky, které podporují kritické myšlení a porozumění literárním dílům. Kniha je určena nejen pro studenty, ale také pro pedagogy, kteří hledají kvalitní materiály pro výuku literatury. Učebnice se snaží poskytnout komplexní pohled na českou literaturu a její význam v kulturním kontextu.
Kniha si klade za cíl popsat specifické projevy homosexuální zkušenosti či představ s homosexualitou spojovaných v současné české beletrii. Tomuto typu textů bylo doposud věnováno několik málo studií, avšak zcela mimo odborný zájem zůstaly téměř všechny texty populárního charakteru či díla přímo ze spodních pater literární tvorby, stejně tak jako literatura pro nedospělé čtenáře a literární vyjádření v seriálových publikacích. Podivná literatura? zaceluje tuto mezeru soustředěným rozborem českých homosexuálních textů posledních třiceti let, přičemž poprvé v našem prostředí využívá pro poznání komplexu tzv. homosexuální literatury rovněž texty vzešlé z četných periodik vydávaných LGBT+ komunitou. Vytváří se tak plastický obraz vývoje minoritní literatury, který zůstává doposud mainstreamovému čtenáři skryt.
Paměťová studia posledních desetiletí se zabývají kulturní pamětí a charakterizují privátní vzpomínky i oficiální prezentace událostí jako kulturní a sociální konstrukt, jako nepřetržitý proces vybavování si a reinterpretace transferu vzpomínek. Do kontextu těchto teorií náleží také Příběh budovy čp. 301 v Hradci Králové (budova Obchodní akademie, dnes děkanát Pedagogické fakulty UHK). Budova již více než sto let slouží školním účelům a vzpomínky i příběhy, které předložená publikace nabízí, se vztahují k osobnostem i událostem přesahujícím školní prostředí. Budova se specifickou architekturou se stává jednou z důležitých architektonických památek hradeckého „salonu republiky“, prostřednictvím spolku „Oliva“ zaznamenává vzestup českého bankovního sektoru a příběhy osobností korespondují s poli tickým a společenským vývojem našeho státu během celého dvacátého století. Zkrátka sto let je dlouhá doba nejen z hlediska lidského života, ale i z hlediska prostoru, v němž se příběhy odehrávají.