Angela Rohrová (* 5. února 1890 Znojmo, † 7. dubna 1985, Moskva), rakouská spisovatelka a lékařka, žijící s manželem v Sovětském svazu, byla na začátku války zatčena a prožila celkem patnáct let v sovětských nápravných táborech jako kvalifikovaná zdravotnice. Formovaná tvrdými zkušenostmi, líčí autorka v autobiografickém románu Lágr nanejvýš realisticky nepředstavitelně kruté podmínky vězňů, především jejích pacientů v lazaretech, kde nebyly k dispozici ani sebeskromnější lékařské prostředky a nástroje, kde lidé trpěli následky těžké dřiny, podvýživy a pocitu beznaděje. Rohrová výstižně popisuje vyhrocené vztahy a charaktery, trýznění a masové umírání, kterému nebylo možné zabránit. A jak sama píše v závěru: „Sice jsem s tím nemohla nic dělat, ale byla jsem alespoň ‚pamětí na věčné časy', a to má svou cenu."
