Tento rakouský filozof vědy, sociolog a politický ekonom byl známý svou interpretací logicko-pozitivistického myšlení jako základu pro behaviorální společenskou a ekonomickou teorii. Předtím, než v roce 1934 uprchl ze své rodné země, byl jedním z předních představitelů Vídeňského kroužku, který obhajoval „vědecký postoj“ a hnutí Jednota vědy. Popíral jakoukoli hodnotu filozofie nad rámec bádání ve vědě, v rámci vědy a pro vědu. Věda nebyla logicky pevná, bezpečně založená na zkušenosti, ani nebyla šiřitelem žádného systému poznání. Nejistota, rozhodování a spolupráce byly její neodmyslitelnou součástí. Z tohoto naturalistikého, holistického a pragmatického pohledu filozofie zkoumá podmínky možnosti vědy, jak se ukazují v samotné vědě, totiž z hlediska fyzikálních, biologických, sociálních, psychologických, lingvistických, logických, matematických atd. podmínek. Jeho pohledy na jazyk, metodu a jednotu vědy byly po celou dobu řízeny jeho zájmem o sociální život jednotlivců a jejich blahobyt. Teorizovat o společnosti je neoddělitelné od teorizování pro společnost a v rámci společnosti. Věda je v každém smyslu sociálním a historickým podnikem. Zabývá se sociálními cíli stejně jako fyzickými objekty a sociálními realizacemi stejně jako empirickou realitou. Objektivita a racionalita, poznávací hodnoty omezující vědecké myšlení, byly radikálně sociální. Témata politické ekonomie a vizuálního vzdělávání založená na jazyce ISOTYPE jsou konkrétními odkazy, které znovu získaly relevanci, naléhavost a zájem.
Recognized for its cultural significance, this work contributes to the foundational knowledge of civilization. Scholars have selected it for its importance, highlighting its relevance and impact on understanding historical and societal contexts.
Otto Neurath's influential book, "Modern Man in the Making," published in 1939, explores the state of the world in the 1930s through text and illustrations. It introduces Isotype, a visual language for simplifying complex information. The book promotes accessible knowledge and has inspired generations of designers, making it a precursor to modern infographics.
From 1943 until his death in December 1945, Austrian sociologist Otto Neurath worked tirelessly on numerous versionsof an innovative visual autobiography entitled From Hieroglyphics to Isotype . Now, sixty-five years later, comes the first publication of his full text, carefully edited from the original manuscripts. This edition highlights the important role visual material played in Neurath's life—from his earliest years to his professional work on the Isotype picture language. This engaging and informal account gives a rich picture of Central-European culture aroundthe turn of the twentieth century, seen through the eyes of Neurath's insatiable intelligence, as well as a detailed exposition of the technique of Isotype. From Hieroglyphics to Isotype includes an appendix showing examples from Neurath's extensive collection of visual material.
Tretí zväzok Malej antológie filozofie 20. storočia obsahuje projekty filozofie a filozofie vedy, ktoré vznikli v prvých desaťročiach dvadsiateho storočia a mali charakter scientizácie možného chápania filozofie. Pre toto obdobie je typická predstava, že takmer všekty dôležité problémy súčasnosti nemajú bez využitia vedy veľké šance na úspech. V tomto zväzku sa čitateľ zoznámi s názormi M. Schlicka, R. Carnapa, O. Neuhartha, C. G. Hempela, H. Reichenbacha a A. J. Ayera. editori: F. Mihina, T. Sedová, M. Zouhar
Die kulturelle Bedeutung dieses Werkes wird von Wissenschaftlern anerkannt, da es einen wichtigen Beitrag zum Wissen der Zivilisation leistet. Es wurde aus dem Originalartefakt reproduziert und bleibt so nah wie möglich am ursprünglichen Inhalt. Dabei sind die originalen Urheberrechtsvermerke, Bibliotheksstempel und andere Notationen erhalten geblieben, die das Werk mit bedeutenden Bibliotheken weltweit verbinden.
Das Buch erortert unbekannte Aspekte der radikal modernen Wissenschaftskonzeption, die Otto Neurath, der Organisator des "Wiener Kreises" vertrat. Charakteristisch ist der Zusammenhang zwischen dem Willen zu politischer Veranderung un der Aufgabe, Wissenschaft in eine neue Beziehung zur gesellschaftlichen Praxis zu bringen. In dem Band werden besonders Neuraths fruhe Arbeiten und das spate Projekt einer Enzyklopadie der Wissenschaften behandelt.
