Petra Ben Ari Knihy

V noci na 27. května 1980 proběhl v jihokorejském Kwangdžu nejhorší masakr civilistů nařízený vlastní vládou, jaký moderní dějiny země pamatují. Pod záminkou potírání komunistické diverze schválili čelní představitelé státu vojenský zásah k potlačení lidových nepokojů, které byly ve skutečnosti projevem nesouhlasu s panujícím autoritářským režimem. Román sleduje osudy několika mladých hrdinů, které se oné osudné noci protnou. Ti, kteří přežili, musí čelit pronásledování ze strany státních orgánů i vlastním vzpomínkám na prožité trauma.

Někde zvoní telefon (2010) sleduje osudy čtyř mladých hrdinů v pohnuté době politických nepokojů v Korejské republice 80. let 20. století. Hlavní postavu románu, vzdělanou a literárně činnou Čong Jun, vrhne zpět do víru vzpomínek na její vysokoškolská léta v Soulu nenadálý telefonát od někdejšího přítele. Prostřednictvím návratu do svého mládí znovu prožívá euforickou lásku i bolestné ztráty, které jsou neoddělitelně propletené s tragickými událostmi na pozadí tehdejšího militantního režimu, který neváhal obrátit ozbrojenou moc proti studentským hnutím. Kniha prozkoumává otázky, zda lze najít v životě s milovaným člověkem útočiště před nejistotou a samotou a nakolik se naše osobní směřování formuje v době našeho dospívání.

Bílá kniha je intimní meditací o barvě. Náladu uvozuje výčet bílých věcí: sůl, sníh, led, měsíc, rýže, vlny, magnólie... Zároveň jde o autobiograficky laděné rozjímání nad smrtí vypravěččiny sestry, která zemřela dvě hodiny po narození. Han Kang napsala Bílou knihu během rezidenčního pobytu ve Varšavě. Vypravěčka prochází neznámým městem, všímá si pozůstatků války, míst zničených při náletu v roce 1944 a poté zrekonstruovaných. Starý pilíř, který zůstal zachován, byl začleněn do nové stavby. Vnímá existenci své sestry jako tenhle pilíř, relikt patřící k vlastní minulosti. Tím, že o její smrti bude psát, jí může dát nový život. Bílá kniha přináší nečekaně hluboký niterný zážitek, zprostředkovaný citlivě budovanými texty o truchlení, znovuzrození a vytrvalosti lidského ducha. Ohromující pátrání po křehkosti, kráse i nezvyklosti života.

Jednoho brzkého rána probudí šestadvacetiletého Judžina podivný kovový zápach a telefonát od jeho bratra, který se ptá, jestli je doma vše v pořádku – uprostřed noci totiž volala jejich matka. Judžin nedlouho poté objeví její mrtvé tělo ležící v kaluži krve pod schodištěm v jejich stylovém soulském apartmánu. Předešlou noc si však příliš dobře nepamatuje, jelikož celý život trpí záchvaty a má problémy s pamětí. Vše, co si vybavuje, je chabá vzpomínka, v níž matka volá jeho jméno. Křičela snad o pomoc? Nebo prosila o svůj život? Pro Judžina tím začíná zběsilé třídenní pátrání po tom,co se té noci stalo, ale zároveň odhaluje i tajemství svá a své rodiny. Šokující a návykový psychologický thriller Vzorný syn zkoumá s neuvěřitelnou naléhavostí záhady mysli a paměti i pokroucený vztah mezi matkou a synem.

Ovdovělá matka, která pracuje jako ošetřovatelka v domově důchodců, žije se svou dcerou a její přítelkyní v malém domě na předměstí. Dcera, studentka katolické vysoké školy, se rozhodne veřejně přiznat svou homosexualitu a protestovat proti diskriminaci svých kolegů. Tímto krokem se matka ocitá v situaci, kdy musí čelit nejen svému hněvu a zklamání, ale i neochotě přijmout dceřin životní styl. V průběhu příběhu se matčina perspektiva postupně mění, když se snaží porozumět generaci, která má odlišné názory. Román se zaměřuje na témata diskriminace a mezilidských vztahů, přičemž odhaluje pocity stárnoucí generace v rychle se měnícím světě. Autorka skvěle zachycuje napětí mezi matkou a dcerou, které pramení z různých hodnot a životních zkušeností. Matka se musí vyrovnat s tím, že její dcera je vystavena odsouzení společnosti a zároveň se snaží pochopit, jak se její vlastní pohled na svět mění. Příběh odhaluje bolestné mezigenerační rozdíly a ukazuje, jak těžké je najít společnou řeč v otázkách identity a tolerance.

Ten pocit syrového masa rozžvýkaného mezi mými zuby. Jonghje se jednoho dne probudí z krvavé noční můry a její život se začne dramaticky měnit. Ze všeho nejdřív přestane jíst maso. Ovšem v dravé patriarchální společnosti její náhlé vegetariánství a zejména neoblomný postoj, s jakým se vzepře svému muži i rodině, představuje pro její okolí ohromný šok. Jihokorejská autorka získala za román roku 2016 ocenění Man Booker International.

Když je jednoho brzkého rána Hajong, desetiletá dívenka s velkýma dojemnýma očima a špinavým plyšovým medvědem, zachráněna z hořícího domu, vzbuzuje ve všech okolo soucit. Na místo přispěchá dívčin vyděšený otec, Česong, který kvůli komplikovaným vztahům s bývalou ženou nemohl dceru dlouho vídat. Minulost však skrývá mnohá tajemství, která mají zůstat skryta před Česongovou současnou ženou, forenzní psycholožkou Songjong. Ta je shodou okolností právě pověřena nevšedním úkolem – rozhovorem se sériovým vrahem, který kromě ní odmítá s kýmkoliv mluvit. Songjong je rozhodnutá být Hajong tou nejlepší nevlastní mámou, jenomže během společného soužití vyplývají na povrch znepokojivé skutečnosti, které se začínají nečekaně proplétat s psychologickým profilem psychopatického zabijáka.