Anatolij Naumovič Rybakov Životopis
Anatolij Naumovič Rybakov byl sovětský a ruský spisovatel, známý především svým protistalinským dílem. Jeho tvorba se často zabývá složitými společenskými a politickými tématy, které reflektuje prostřednictvím působivých příběhů. Rybakov mistrně proplétá osobní osudy s velkými historickými událostmi a zkoumá dopady totalitního režimu na životy jednotlivců. Jeho psaní vyniká hloubkou psychologického vhledu a silným morálním étosem.
Anatolij Naumovič Rybakov (Анатолий Наумович Рыбаков, 14. ledna 1911, Děržanovka – 23. prosince 1998, New York) byl ruský spisovatel, autor částečně autobiografických antistalinistických děl jako např. Děti Arbatu a Třicátý pátý a další roky.
Byl nositelem mnoha významných literárních cen, nikdy však nezískal Nobelovu cenu za literaturu. Narodil se v ukrajinském Černigově, v židovské rodině. V roce 1934 byl jako student Vysoké školy dopravní, zatčen NKVD a poslán na 3 roky do vyhnanství na Sibiři. Na rozdíl od Solženicyna tedy může referovat o podmínkách stalinismu v předválečném SSSR (jeho knihy však mohly vycházet až během gorbačovovy glastnosti). Za druhé světové války byl velitelem tanku, se kterým dojel až do Berlína. Po jejím skončení psal i o protifašistickém odboji. Jeho knihy vyšly ve více než 52 zemích a byly vydány v celkovém nákladu přesahujícím 20 milionů kusů.