Otakar Fuchs Pořadí knih (chronologicky)

Vodácký oddíl mládeže se vydává na svoji velkou prázdninou plavbu po Vltavě.Čtenář s nimi zažije spoustu dobrodružství.

Cesta kolem světa za osmdesát dní (1873, Le tour du monde en quatre–vingts jours) je dobrodružný román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Díky napínavému ději a spádu vypravování se jedná o jednu z nejoblíbenějších Vernových knih. Do češtiny byl román přeložen již roku 1873 jako druhá Vernova kniha.

Sevastopolské povídky (Sevastopol v prosinci, Sevastopol v máji, Sevastopol v srpnu 1855) vznikaly jako bezprostřední odraz zcela čerstvých osobních zážitků svého tvůrce v rozhodujícím roce Krymské války, říká autor doslovu a klasifikuje toto dílo jako jednu z nejstrašlivějších uměleckých obžalob války i jako strašlivou a krásnou píseň o spontánní a neokázalé statečnosti lidu, jenž hájí rodnou půdu proti cizím vetřelcům.

Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jim řekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání. Ženskými hrdinkami románu jsou Fantine, mladá žena, kterou bída dohnala k prostituci a její dcera Cosette, které se ujal Jean Valjean a vychovává ji. Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů.

Bibliofilské vydání sbírky 85 písní pocházejích z doby vlády římského císaře Augusta, které jsou inspirovány kultem Priápa ztělesňujícího mužskou plodnost.