Judith Tarr, píšící pod pseudonymem Caitlin Brennan, je autorkou, jejíž romantické fantasy romány čerpají inspiraci z její lásky k chovu a výcviku koní Lipicánů. Její díla jsou známá pro propojení historických prvků s kouzelnými světy, což čtenářům nabízí jedinečný pohled na propojení minulosti a fantazie. Tarrina vášeň pro klasické jazyky a středověká studia proniká do jejího psaní, kde pečlivě buduje detailní světy.
Historický román o dobyvatelském tažení Alexandra Velikého do Asie a Afriky. Fiktivní příběh o tom, jak se kněží Amonova chrámu rozhodli dovést do země Alexandra, aby byl Egypt chráněn před nájezdy barbarských národů. Na pozadí barvitého líčení intrik, žárlivosti a lásky se autorka snaží přiblížit některé skutečné události a hlavně reálie. To je asi na románu nejzajímavější, autorka je historička se zájmem o starověké říše.
První část fantasy cyklu, v níž do panství Horského krále přichází nečekaně jeho vnuk nadaný magickými schopnostmi, neboť je synem boha Slunce. Chlapec se utkává o moc se svým strýcem a využívá přitom svých kouzelných schopností, podmaňuje si lidi svým vystupováním a stojí na straně dobra. Zvítězí, ale boj ještě neskončil.
Historický román se zaměřuje na egyptskou královnu Hatšepsut z 15. století př.n.l., která zajistila své zemi dvacet let míru. Po smrti manžela Thutmose II. vládla jako regentka a později jako spoluvládkyně svého nevlastního syna Thutmose III., jednoho z nejvýznamnějších vládců. Autorka zachycuje klíčové události její vlády, včetně poznávacích výprav a vladařských úspěchů, a také příběh její velké, nikdy nepřiznané lásky k synovi thébského obchodníka. Důležitou součástí příběhu je její konflikt s Thutmosem III., dobyvačným válečníkem, který po čtyřiceti letech po její smrti ničí její památku. Děj se prolíná s osudovou láskou mezi Hatšepsutou a Senmutem, který se zpočátku zdráhá podpořit její neobvyklé úsilí o titul krále Egypta, ale posléze se stává jejím dvorním hodnostářem a architektem. Vytváří pro ni chrámy a monumenty, které mají zajistit její nesmrtelnost. Po Hatšepsutině smrti se Thutmóse III. snaží zničit všechny stopy po ní a Senmutovi, avšak jeho snaha je marná. Příběh tak vypráví o ženě, která měla odvahu postavit se proti zažitým pořádkům své doby.
Kleopatra, nejmocnější žena starověkého Středomoří, která jako jediná stála mezi Římem a jeho nadvládou nad tehdejším světem. Byla ženou Julia Caesara a matkou jeho jediného syna. Po Caesarově smrti se sblížila s jeho přítelem a slavným vojevůdcem Markem Antoniem, který se stal nejen jejím milencem a druhem, ale také partnerem v politických výbojích směrem na východ. Z historie víme o Kleopatřině oddanosti Egyptu a o její válce s Římem. Shakespeare zase vypráví o tragickém milostném vztahu. Ale v díle Judith Tarr je Kleopatra vylíčena jako královna, která navzdory úsilí Říma vládne Egyptu po celá desetiletí, jako velmi vzdělaná, duchaplná a výjimečně inteligentní panovnice, která hovořila jedenácti jazyky, studovala filozofii a byla schopna diskutovat s největšími učenci a řečníky své doby. V neposlední řadě nám autorka ukazuje Kleopatru jako ženu, která se zamilovala do muže, jehož chtěla využít, a která se v posledních okázalých chvílích svého života stala nesmrtelnou.
Historický román se odehrává v Egyptě za vlády Amenhotepa IV., (který přijal jméno Achnaton) a jeho nástupců; líčí také počátek odchodu Židů z Egypta.