Baladický příběh se odehrává na samotě v beskydských horách. Svobodná matka Františka Plesníková se provdá za mnohem staršího vdovce Podešvu. Nejprve k němu cítí velkou vděčnost, že ji vytrhl z chudoby a učinil svou ženou, ale brzo se dostaví rozčarování. Život na mužově opuštěné usedlosti se stává peklem.
Po více než dvaceti pěti letech od nalezení je vydán krátký veršovaný deník, který si autorka Adventu, Roků v kruhu a Vlčí jámy, česká spisovatelka Jarmila Glazarová, vedla uprostřed rovníkové Afriky, na březích dodnes neprobádané řeky Kongo, několik let před svým nevyjasněným zmizením. Jedinečné záznamy z dobrovolného exilu stárnoucí spisovatelky, mísící popis deštného pralesa, každodenního rybaření či starosti o kuchyni, setkávání s domorodci a život v lese, přecházejí v místy až halucinační píseň o československé politice po roce 1948 a jejích hlavních protagonistech. Nekritický obdiv ke Klementu Gottwaldovi, Alexeji Čepičkovi i k tropické přírodě, transformující se ve vztek, hněv, nostalgii i zklamání, pocit viny i vychloubání, které se snoubí se sentimentalitou a rezignací, a pozoruhodná odvaha společensko-politicky zdecimované ženy skládají knihu pro českého čtenáře neobyčejně emocionálně vypjatou, dílo spletitě odpovídající na pradávné volání každé živé bytosti po svobodě. Kniha vychází ke 40. výročí úmrtí Jarmily Glazarové. Texty jsou doplněny unikátními kolážemi Jaroslava Tvrdoně.
Autor vypravuje o svém dětství na českomoravské vysočině, o všech příhodách, ve kterých venkovský chlapec objevuje svět.
Soubor časopiseckých statí z let 1951 - 72. Obsahuje úvahy o literatuře a dalších druzích umění, o literární výchově, kulturním dědictví a rodném kraji i medailónky (P.Bezruč, V. Vančura, V. Nezval, J.V. Pleva, J Strnadel).
Jde o svazek článků a reportáží ze soudobého budovatelského života. Mnohé z nich přinášejí portréty pracujících žen, na jejichž osudech autorka demonstruje převratnost společenských změn.
Jarmila Glazarová nás v knize provází životem horalů od jara do zimy, od zrození ke hrobu. Zábavnou formou zaznamenává lidové zvyky, tradice a zkazky a doprovází je drobnými povídkami a historkami, plnými lidové moudrost a svérázného humoru. Zachytila tak valašskou vesnici s celým bohatstvímjejího folklóru.
Kniha oslavuje pilný, nenáročný život v uzavřeném prostoru domova. Vypráví o krásném kraji zpuštošeném hospodářskou krizí. Tato kniha je životopisem samotné autorky. Zobrazuje zde svůj život na vesnici, vesnické zvyky, lidské povahy lidí, kteří se pohybovali okolo ní, svoje pocity, rozjímání a manželství s o mnoho starším mužem - lékařem. Jejich život je celkem poklidný, oba manželé mají společný zájem - květiny, žena se stará o květiny a kaktusy v domě a manžel pečuje o zahradu a záhonky okolo domu. Táta je doktor velmi dobrý, lidé z celé vesnice se na něho obracejí s každou strastí, takže se jeho pracovní doba prodlužuje i na soboty a neděle, nebo pozdní večery a jeho manželka mu je ochotně při ruce - při každém výjezdu k porodu i na delší cesty ho doprovází. Její vášní jsou kaktusy, jsou všude v domě, ve skleníku, na verandě, pěstuje jich víc než tři sta.
V románu o konfliktu nerovného, vnitřně rozporného manželství, vytváří autorka obraz měšťácké společnosti. Román zachycuje příběh osmnáctiletého děvčete, sirotka, které přichází jako schovanka do rodiny bezdětného zvěrolékaře - slezského osvětového pracovníka a lidumila. Dívka se stane nenáročnou pomocnicí a opatrovnicí jeho o mnoho let starší ženy, která na svém muži lpí sobeckou a nepřirozenou láskou. Sympatický vztah mezi dívkou a otčímem se pozvolna mění v milostný cit. Teprve smrt obou manželů vysvobodí hrdinku z nesnesitelných poměrů a dává jí naději na nový život.
Kniha obsahuje 107 černobílých a 48 barevných reprodukcí.
