Jarmila Glazarová Knihy

Baladický příběh se odehrává na samotě v beskydských horách. Svobodná matka Františka Plesníková (otec jejího syna byl zabit padajícím stromem při kácení) se provdá za mnohem staršího vdovce Podešvu. Nejprve k němu cítí velkou vděčnost, že ji vytrhl z chudoby a učinil svou ženou, alebrzo se dostaví rozčarování...

Po více než dvaceti pěti letech od nalezení je vydán krátký veršovaný deník, který si autorka Adventu, Roků v kruhu a Vlčí jámy, česká spisovatelka Jarmila Glazarová, vedla uprostřed rovníkové Afriky, na březích dodnes neprobádané řeky Kongo, několik let před svým nevyjasněným zmizením. Jedinečné záznamy z dobrovolného exilu stárnoucí spisovatelky, mísící popis deštného pralesa, každodenního rybaření či starosti o kuchyni, setkávání s domorodci a život v lese, přecházejí v místy až halucinační píseň o československé politice po roce 1948 a jejích hlavních protagonistech. Nekritický obdiv ke Klementu Gottwaldovi, Alexeji Čepičkovi i k tropické přírodě, transformující se ve vztek, hněv, nostalgii i zklamání, pocit viny i vychloubání, které se snoubí se sentimentalitou a rezignací, a pozoruhodná odvaha společensko-politicky zdecimované ženy skládají knihu pro českého čtenáře neobyčejně emocionálně vypjatou, dílo spletitě odpovídající na pradávné volání každé živé bytosti po svobodě. Kniha vychází ke 40. výročí úmrtí Jarmily Glazarové. Texty jsou doplněny unikátními kolážemi Jaroslava Tvrdoně.

Tato kniha je zčásti autobiografická a je zasazena do prostředí Radobylic původně Radňovic na Žďársku, kde J. V. Pleva jako malý nějaký čas s rodiči a sourozenci pobýval. Kniha je i sociálně zaměřená, ukazuje tvrdý život chudších vrstev vesnického obyvatelstva 30. let minulého století,viděný dychtivýma očima malého chlapce. V té době nebyla lékařská péče a hygiena samozřejmostí, Bobeš se tak stává svědkem smrti malého bratříčka, který onemocněl záškrtem. Ani párek nebyl samozřejmostí a pro šestiletého chlapce to byl vždy svátek, když mu jej rodiče mohli dopřát.

Soubor časopiseckých statí z let 1951 - 72. Obsahuje úvahy o literatuře a dalších druzích umění, o literární výchově, kulturním dědictví a rodném kraji i medailónky (P.Bezruč, V. Vančura, V. Nezval, J.V. Pleva, J Strnadel).

Jde o svazek článků a reportáží ze soudobého budovatelského života. Mnohé z nich přinášejí portréty pracujících žen, na jejichž osudech autorka demonstruje převratnost společenských změn.

Autorkou uspořádaný výběr z knihy obrázků a příběhů z Beskyd nedávné doby.

Tato kniha je životopisem samotné autorky. Zobrazuje zde svůj život na vesnici, vesnické zvyky, lidské povahy lidí, kteří se pohybovali okolo ní, svoje pocity, rozjímání a manželství s o mnoho starším mužem - lékařem.

Román zachycuje příběh osmnáctiletého děvčete, sirotka, které přichází jako schovanka do rodiny bezdětného zvěrolékaře - slezského osvětového pracovníka a lidumila. Dívka se stane nenáročnou pomocnicí a opatrovnicí jeho o mnoho let starší ženy, která na svém muži lpí sobeckou a nepřirozenou láskou. Sympatický vztah mezi dívkou a otčímem se pozvolna mění v milostný cit. Teprve smrt obou manželů vysvobodí hrdinku z nesnesitelných poměrů a dává jí naději na nový život.

Kniha obsahuje 107 černobílých a 48 barevných reprodukcí.