Válečný román významného srbského romanopisce (nar. 1921), jehož kritika označila za "básníka boje za národní osvobození Srbska". Čosič, který se od r. 1941 zúčastnil boje za osvobození jako komisař partyzánského oddílu, zachytil v knize dramatický osud skupiny partyzánů v nepřátelském obklíčení, jejich myšlení a cítění i vnitřní konflikty.
Válečný román významného srbského romanopisce (nar. 1921), jehož kritika označila za "básníka boje za národní osvobození Srbska". Čosič, který se od r. 1941 zúčastnil boje za osvobození jako komisař partyzánského oddílu, zachytil v knize dramatický osud skupiny partyzánů v nepřátelském obklíčení, jejich myšlení a cítění i vnitřní konflikty.
Je listopad 1914. Vojska rakousko-uherského mocnářství pronikla hluboko do Srbska; monarchoburžoazní srbský státeček je na pokraji katastrofy; naděje v pomoc imperialistických spojenců poklesají. Srbská armáda je vyčerpaná nedávnými balkánskými válkami a novými boji od počátku války světové, její řady podtínají nejen smrt, nemoci a zranění, ale i beznaděje, úpadek kázně a dezertérství; přesto se však dokáže znovu vzchopit k odporu a v proslulé suvoborské bitvě odrazí útočícího nepřítele a vyžene ho ze země. Tato událost stala se výchozí inspirací nejnovějšího Ćosićova románu.
Rozsáhlá románová skladba (oddíly: Tápání, Odhalení, Příčiny, Nástrahy, Oslava, Smrtelný chropot) srbského prozaika, líčící válečné drama v Srbsku v letech 1941-1944. Jedná se o období, které rozdělilo a rozvrátilo národ. Čosić v knize pátrat po lidské a dějinné pravdě analýzoulidské a dějinné nepravdy. Celá kniha se zabývá historií války a revoluce z hlediska kontrarevoluce. Je tokniha o zradě lidí, kteří se, každý jinak dostali pod četnický prapor s emblémem lebky. Je to kniha o noži a smrti a kniha o tragédii vrahů i vražděných.
Román srbského spisovatele je první částí zamýšleného čtyřdílného cyklu o národním životě a bojích Srbů v letech 1899-1940 (Vreme zla). Líčí osudy rodu Katičů, bouřliváckěho statkáře a radikálního politika Ačima Katiče. Rodinná kronika je zasazena do širokého rámce dějů, jdoucích od tureckých nájezdů po despotickou vládu Obrenovičů a vzpouru proti nim
Čas smrti je obrazom Srbska, ktoré sa po oslobodení spod paťstoročného tureckého jarma zbiedené a zaostalé stáva dejiskom domácich politických bojov. Po sarajevskom atentáte v roku 1914 sa ocitne vnútorne rozvrátené, obkľúčené nepriateľmi a zrádzané Spojencami na prahu katastrofy: rakúsko-uhorská armáda postupuje k Belehradu, vláda sa chystá ujsť do Grécka, zúfalstvo, dezertérstvo a nedisciplinovanosť rozvracajú srbské vojsko, vyčerpané nedávnymi balkánskymi vojnami. Do tohto času rámca zasadil Ćosić osudy svojich hrdinov, synov a vnukov Aćima Katića z Koreňov, i osudy historických a fiktívnych postáv - politikov, vojvodcov, prostých vojakov, spatých vášnivým úsilím vytrvať a odvrátiť osudnú porážku. Suvoborská bitka prináša vytúžený zvrat, srbská armáda sa vzchopí a zvíťazí nad početne silnejším a lepšie vyzbrojeným nepriateľom.
Ćosić zavŕšil prvé dva zvazky svojej monumentálnej románovej epopeje rokom 1914. Srbská armáda zvíťazila na Suvobore a za dva týždne vyhnala rakúsko-uhorské vojsko z celého územia Srbska. Víťazi sa však ocitli zoči-voči novému nepriateľovi: hospodárskemu rozvratu krajiny. Kalvária srbského národa nekončí - čakajú ho hlad a epidémia škvrnitého týfu, ktorú sa podarilo potlačiť koncom jari 1915. Na jeseň toho istého roku začala sa Mackensenova ofenzíva a po dobytí Belehradu nepriateľom ustupuje srbská armáda spolu s civilným obyvateľstvom do Albánska a Grécka. Ćosićovi hrdinovia, ktorých sme opustili začiatkom oneskorenej jari r. 1915, prežívajú popri tejto azda najťažšej dejinnej skúške srbského národa i svoje osobné tragédie, chvíle skromného šťastia, bojujú svoje vnútorné zápasy. Ak prežijú, vyjdu z tohto času smrti, ľudskej bolesti a biedy nezlomení? Svojim Časom smrti prekonal Ćosić hlboko ku koreňom zmyslu dejín srbského národa a prekonal všetko, čo bolo dosiaľ povedané o jeho osude a úlohe, ktorú zohral v prvej svetovej vojne.
