Aldo Palazzeschi se ve své tvorbě odklonil od sentimentálního tónu, nahradil ho hravostí a neortodoxním experimentováním. Jeho raná poezie zkoumá hranice básnického jazyka, zatímco román „Il Codice di Perelà“ je hořkou alegorií života. Palazzeschi mistrovsky mísí grotesku a ironii s prvky verismu, čímž vytváří jedinečný pohled na realitu. Jeho díla si zachovávají osobitý styl, který se vyznačuje hravostí a hlubokým porozuměním lidské povaze.
L'amore fin dall'antichità è stato abbinato alla morte. L'autrice del libro invece dissente radicalmente perché l'Amore è vita. Riceve e dà vita: anche nella delusione, anche nello sconforto, perfino nella menzogna o nel tradimento, nelle lacrime e nel tormento della separazione.
Celestino Cuccoli, zitello dolce e pacioso, sente il desiderio di avere dei figli e ne adotta quattro in un orfanotrofio. Li amerà, li tratterà come principi, sperperando per loro una fortuna, incurante di non essere ricambiato. Fino a quando la sua inesausta bontà non verrà premiata: a settant'anni Celestino conosce una ragazza, se ne innamora e muore felice nel giorno delle nozze.
Die Brüder Cuccoli
Italský básník a prozaik, jehož dílo charakterizuje kombinace drobnokresebného realismu a grotesky, vypráví v psychologizujícím románě o osudech dvou florentských staropanenských sester, jejichž poklidnou existenci rozvrátí láska k okouzlujícímu synovci. Vrcholné dílo autorovy tvorby přináší objektivní pohled na třídní strukturu italské buržoazní společnosti.
