Markýz z Jílového je krásný a velký milostný příběh. Nikoli však příběh ve stylu filmových lásek, kdy jsme si zvykli na stále stejní idyly a polibky ve zvětšených detailech. Zde nejsme nadarmo ve Vaucluse, v kraji Petrarky a Laury; román pekařova syna Marcela a Sabiny cazalisové, dcerky pánů na Piolině, se nerozvíjí klasickým způsobem. Milenci spolu nikdy nepromluví. Zůstává tajemstvím, jak vědí, že jeden druhého milují! stěží se potkají, na dálku , a odvracejí přitom zrak. Přesto jejich láska je stejně intensivní jako vůně květů, listí, plodů, kterými oplývá neobyčejný příběh, překypující jazyk romanopisce. Spojení obou témat uskutečňuje lid; pestrobarevný dav nezapomenutelných mnohotvárných postav a postaviček, které jsou tak pravdivé, že po dočtení románu bezpochyby uvěříte, že jste v této comtatské vesnici žili, nikoli však jako turista, ale jako domácí člověk, jako ten, pro nějž každá věc je spjata s dějinami určitého kousku francouzské země, s jejími tradicemi, starostmi a radostmi. (informace na přebalu knihy)
