Západosibiřský spisovatel řeší v románě problémy dospívajícího chlapce, jenž se ocitá v konfliktních situacích. Musí najít vztah k otčímovi, smířit se s matčinou smrtí i smrtí malého bratra, přičemž když se dostane na scestí, nalézá v sobě dosti sil, aby se pozvedl. Kniha přináší i vážné zamyšlení nad vztahy rodičů a dětí v rozvrácených rodinách.
Hlavní postavy dvou novel, Alexej Prjachin z Golgoty a mladá učitelka Naďa z Dobrých úmyslů, jsou ve svých prožitcích zcela nepodobní, ve své podstatě však hluboce spříznění. Jak Alexej, tak Naďa považují za svou povinnost odstraňovat křivdy spáchané na jiných, nemyslí na osobní prospěch, spěchají se svou láskou pomoci tam, kde je toho nejvíce třeba: Alexej za osiřelými dětmi, které zůstaly samy na konci války, učitelka Naďa za svými svěřenci z dětského domova.
3 povídky: Zatmění skunce, Měsíční břeh, Pozdrav z pošty
Abych se uvedl: jmenuju se Anton, jinak Antoška, to znamená Toník. Žiju na Sibiři. Dokonce jsem se tady i narodil, takže jsem Sibiřan. Ale nemyslete, že si kvůli tomu honím tričko. Na tom já přece nemám žádnou zásluhu.
Dramatický příběh, inspirovaný skutečnou událostí, se odehrává v pouhých dvaatřiceti hodinách. Autor líčí osud malé skupiny zeměměřičů, vyslané do pusté tajgy poblíž Jeniseje, a pátrá po příčinách zbytečné smrti jednoho z nich. V napínavé a psychologicky hluboké sondě do nitravšech zúčastněných hledá příčiny lidského selhání v rozhodujících okamžicích. A nachází lhostejnost, touhu po moci a po penězích, samolibost a ješitnost...
