Jana Písaříková Pořadí knih

Whatever představuje první antologií teoretických a kurátorských textů Jiřího Valocha z rozmezí let 1966 až 1989. Autor, který v jedné osobě spojuje pozici umělce, kurátora, obsesivního sběratele umění, patří ke klíčovým postavám nejen brněnské umělecké scény a jejího kulturního provozu. Struktura knihy v šestnácti blocích odráží hlavní témata, umělecké tendence a okruhy umělců, které spadaly do široké Valochovy agendy. Zahrnuty jsou zde mimo jiné texty věnované vizuální poezii, počítačovému umění, partiturám, Vladimíru Boudníkovi, J.H. Kocmanovi nebo Milanu Knížákovi. Významná část textů je publikována poprvé, neboť byla původně určena pro různá ineditní a samizdatové publikace nebo zůstala pouze v rukopise v autorově archivu.

Kniha mapuje a zhodnocuje dílo konceptuálního umělce a spisovatele Milana Kozelky (1948–2014), který zanechal nesmazatelnou stopu v českém umění osmdesátých a devadesátých let. Od šedesátých let se věnoval poezii, jehož básně jsou dnes součástí českého beatnického hnutí. V sedmdesátých letech se Kozelka zaměřil na akční umění, přičemž jeho sérií Kontakty z počátku 80. let na Šumavě se proslavil. Jeho extrémní tělové akce, jako například zavěšení do divokého proudu Hamerského potoka, představují významný příspěvek k českému body artu. V tomto období také rozvíjel svou výtvarnou tvorbu, zahrnující konceptuální kresbu a land-artové instalace. Kozelka byl aktivním organizátorem kulturního dění na neoficiální scéně, jeho byt v Templové ulici v Praze se stal místem setkání, performancí a diskuzí. V 80. letech vystavoval na alternativních výstavách nezávislé scény, jako byly Chmelnice – Mutějovice (1983) a Setkání na tenisových dvorcích Sparta (1982). V devadesátých letech založil pobočku pražské alternativní organizace Artforum v Karlových Varech, kde organizoval výstavy, filozofické přednášky, literární festivaly a koncerty, a podílel se na regionálních aktivitách v Brně a Olomouci, vedle vlastní prozaické tvorby a antologií literárních textů.