Margaret Atwood Knihy

Když se za Fredovou na konci Příběh služebnice zabouchly dveře dodávky, neměli čtenáři ani ponětí, zda ji čeká svoboda, vězení, nebo smrt. Ale kdo si počkal, ten se po pětatřiceti letech napětí dočkal Svědectví. Margaret Atwoodová pokračuje v příběhu Gileádu více než patnáct poté, co June zmizela neznámo kde, a rozvíjí ho ve zdrcujících výpovědích tří ženských hrdinek, které mají s tímto režimem co do činění, byť každá v jiné roli. Ne náhodou získala věhlasná autorka za své čím dál aktuálnější dílo prestižní Bookerovu cenu.

Román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti na půdě dnešních Spojených států amerických, které přestaly existovat a byly nahrazeny totalitním režimem. V nedaleké budoucnosti se vlády nad Spojenými státy chopí klerofašistický režim. Z každého, kdo se proti němu prohřeší, se stává otrok. A z plodných žen ještě něco mnohem horšího - služebnice, jejichž úkolem je rodit děti, s nimiž se nikdy nesetkají. Kniha získala ocenění Arthur C. Clarke Award za nejlepší román a byl v užší nominaci na cenu Booker Prize.

Historický román Alias Grace je založen na skutečných událostech, vraždách Thomase Kinneara a Nancy Montgomeryové, z nichž byla obviněna mladičká služebná Grace Marksová a sluha James McDermott. Za mladou Grace, trpící ztrátou paměti, přijíždí do věznice po deseti letech mladý psychiatr Simon Jordan, aby se v ní pokusil vzkřísit pohřbené vzpomínky a zjistil, jestli zločin skutečně spáchala. Během dlouhých rozhovorů hledá cestu do její paměti skrz sny a dotazy na dětství strávené v Irsku, odkud se celá rodina přesunula do Kanady za lepším životem. Přes původně čistě profesionální zájem o Gracin případ se postupně zaplétá do jejího příběhu. Gracino vyprávění i Jordanovy životní peripetie se odehrávají v kulisách Kanady první poloviny 19. století. Propracovaný historický román patří mezi nejdůležitější a nejčtenější díla Margaret Atwoodové – v roce 2017 podle něj natočila společnost Netflix oceňovaný televizní seriál.

Román se odehrává v blízké budoucnosti. Hlavní hrdina je možná posledním člověkem na zničené planetě. Mezi opuštěnými domy, rozbitými počítači a horami prázdných obalů od náhražkových potravin vzpomíná na svého nejlepšího přítele, který svými biologickými pokusy přivedl lidstvo do záhuby. Margaret Atwoodová se zamýšlí nad možnými důsledky nezodpovědného zavádění nových biotechnologií, a na pozadí dalších nám tak známých hrozeb, jakými jsou dětská pornografie, citová prázdnota, kriminalita či sociální polarizace, líčí příšernou, avšak i představitelnou budoucnost.

Tzv. společný román čili soubor povídek vymysleli a jako editoři sestavili Margaret Atwood a Douglas Preston. Koncept spočívá ve hře pro celou skupinu autorů přispívajících svým dílem do jednoho daného rámce, a tím je pandemie covidu v New Yorku. Kdo stihl před karanténou odjet z New Yorku na venkov, udělal to. Statisíce lidí však v New Yorku zůstaly, například obyvatelé jednoho notně omšelého činžáku. Skoro nikam se nesmí, ale střecha je pěkně plochá a dá se tam pohodlně posedět. Někdo přinese křeslo, někdo basu piv a lidé se tam začínají scházet, bez mobilů, zato každý se svým příběhem. Soused pozná souseda a hned se pandemie covidu-19 překonává o něco lépe. Nakladatelská anotace. Kráceno.

Lauřin příběh, na svou dobu otevřený, pokud jde o sex, líčí riskantní milostný poměr bohaté mladé ženy s mužem na útěku, zasazený do rozbouřených třicátých let. Román je střídavě lyrický, drsný, ohromující, neodolatelný, zábavný, plný humoru a dramatického napětí. Slepý vrah, desátý román M. Atwoodové, získal britskou prestižní cenu Booker Prize roku 2000.

Kočičí oko je kouzelná skleněnka, která mění svět. Z dívky, která se skrze ni dívala, vyrostla uznávaná malířka, jejíž život i dílo silně poznamenaly zážitky z dětství a dospívání. Když se Elaine po letech vrací do rodného Toronta, je to pro ni zároveň cesta do hloubi vlastní paměti. Nejostřeji vystupují vzpomínky na Cordelii, nemilosrdnou a jindy nečekaně labilní vůdkyní skupiny dívek, která Elaine kdysi šikanovala. Román zasazený do Kanady druhé poloviny 20. století sahá od konce druhé světové války až do osmdesátých let a krom toho, že je brilantní sondou do dívčí psychiky a nevyzpytatelných a mnohdy krutých pravidel, jež ovládají přátelství mezi dívkami, nabízí také neotřelý pohled na řadu kulturních fenoménů té doby, včetně feminismu a různých proudů moderního umění.

Román o třech torontských ženách, jimž jejich svůdnická a vypočítavá přítelkyně zasáhne tragicky do života. Tři spolužačky z univerzity svede dohromady společný úděl, když jim jejich společná přítelkyně postupně odloudí manžely. Ta si s drzou bezprostředností pohrává s city a osudy svých přátel, dělá jí potěšení manipulovat s jejich životy a zdá se, že proti jejímu sprostému vyděračství a patologickému intrikánství jsou slušní lidé bezmocní. Autorka v psychologicko-dramatickém příběhu udržuje napětí do poslední stránky a v úměrné míře odvádí i povinnou daň módní mystice a psychologii.

V této sbírce krátkých povídek, které se vzpírají jednoduché charakterizaci, Margaret Atwoodová předvádí v kondenzované formě vtip a tradiční virtuozitu svých ceněných románů. Mimo jiné si můžeme vyslechnout Gertrudinu verzi, co se skutečně stalo v Hamletovi, reinkarnový netopýr nám vysvětlí, jak Bram Stoker v Draculovi všechno popletl, a dozvíme se i pět metod, jak stvořit muže. Najdeme tu podobenství, monology, básně v próze, hutnou science fiction i pohádku převyprávěnou podle požadavků politické korektnosti.

Největší žijící kanadská spisovatelka s živelností sobě vlastní přetváří zápletku Shakespearovy tvůrčí závěti BOUŘE (1611) tak, aby v duchu alžbětinského barda poukázala nejen na křivdy a mříže, které nás uvnitř vězní, ale i na svátost odpuštění. Věhlasný divadelník Felix byl intrikány vyštípán ze svého postu, což pro něj znamená další katastrofu. Přesto nezahálí a podobně jako mág Prospero spřádá pomstu. V kuriózním divadelním kroužku, kde se mu coby nástroj zúčtování nabídne směska zločinců bažících po vzruchu, zinscenuje představení, jímž soky zasáhne na nejcitlivějším místě. V mistrovském provedení Margaret Atwoodové se ambiciózní námět divadla v kriminále hladce mění v grotesku, v níž místy mrazí a místy tajeme úlevou nad tím, že svět nepřestal být jevištěm a my na něm pouhými herci.