Autobiografické vzpomínky nejvýznamnější osobnosti naší medicíny 20. století - zakladatele československé endokrinologie. Profesor Charvát poutavě vypraví o svém dětství, medicínských začátcích, životě na pražské lékařské fakultě a ve fakultní nemocnici i o zajímavostech a důležitých událostech tehdejšího veřejného a politického života.
Repetitorium je vydáváno místo předválečných Kalendářů českých lékařů; ve srovnání s nimi je obsah značně rozšířen, takže jde o "zhuštěnou encyklopedii praktické mediciny, která má posloužit praktikovi i odborníkovi, ale bude s užitkem i studentovi". Na díle spolupracovalo přes 200odborníků. Proti 1. vydání z r. 1952 je obsah repetitoria nejen od základu přepracován a značně rozšířen, ale je změněno i jeho vnitřní uspořádání, obecná část, obsahující přehled léků a souhrnné studie o chemoterapii, antibioticích, strumigenech, transfuzi krve atd., je tentokrát na prvním místě a teprve v druhé části jsou v abecedním pořadí uvedeny nemoci. U každé choroby je podán její popis, diagnóza a terapie a uvedeno i její číselné vyjádření. Ku konci knihy je stejně jako v předchozím vydání připojen podrobný index, umožňující rychlé vyhledání příslušného textu.
Kniha je svérázným vlastnoručně ilustrovaným cestopisem popisujícím cestu českých legionářů, kteří prožili v Rusku 1. světovou i občanskou válku a od r. 1919 se se svým plukem vraceli zpět do vlasti.
Kniha se v jednotlivých kapitolách zabývá vznikem života na Zemi, vývojem a řízením v organismech, informací, adaptací, stressy fyzickými i duševními a jejich následky, a to v souvislostech.
Josef Charvát (6. 8. 1897–31. 1. 1984), zakladatel české endokrinologie, působil od roku 1923 na II. interní klinice, v roce 1945 založil III. interní kliniku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vedl ji až do roku 1970. Dochované Charvátovy deníky z dramatického roku 1945 jsou jedinečným historickým pramenem. Josef Charvát si v tomto roce vedl pečlivé každodenní záznamy, které zachycují jeho osobní zážitky, ale také reflektují stěžejní dobové dění (v oblasti politiky, vědy, kultury, hospodářství) a poskytují řadu zajímavých údajů o utváření československého zdravotnického systému. Byl očitým svědkem bombardování Prahy na jaře 1945, podílel se na obnově výuky medicíny po znovuotevření českých vysokých škol a na formování našeho poválečného zdravotnictví včetně jeho personálního zajištění.
Úvahy předního našeho vědce-lékaře zahrnují široký okruh znepokojivých otázek, na jejichž včasném racionálním řešení závisí budoucnost lidstva celé planety. Autora však neznepokojují pouze problémy životního prostředí, jež je stále více ohrožováno rozvojem civilizace, ale zamýšlí se i nad vnitřním světem člověka, nad velkými možnostmi biologie při výzkumu lidského mozku, nad etickými problémy moderní medicíny, nad otázkami stárnutí, smrtí aj.
Diese Studie bezweckt eine allgemeine Orientierung über die neuere Entwicklung, den gegenwärtigen Stand und die sich für die zukünftige Entwicklung der Heilbäder und Kurorte abzeichnenden Tendenzen zu geben. Der Verfasser betrachtet dabei das Kurwesen aus medizinischer, sozialer, touristischer und wirtschaftlicher Sicht.
