Putování za člověkem ekonomickým, od jeho zrodu až po poslední globální finanční krizi, odhaluje jeho četné vady a ukazuje, že zdaleka nejsme nezávislými a racionálními aktéry a aktérkami, kteří se zajímají pouze o sebe. Katrine Marçal nespílá pouze ekonomice, která ženy znevýhodňuje a ignoruje, ale zároveň brojí proti pojetí ekonomie, jež nám tento model představuje jako jediný možný a přirozený. Marçal operuje s jednoduchým předpokladem, že péče je práce. Často však práce neohodnocená, která se podle ekonomie nepodílí na tvorbě bohatství, přestože její hodnota tvoří podle kanadského statistického úřadu asi třetinu HDP země. Jak výkonná by ale byla ekonomika, kdyby její pracovní sílu nikdo nenaučil chodit na toaletu?
