Soubor státoprávních esejí zkoumá známé události v kontextu mechanismů státních převratů, revolucí a válek. Za ideou filantropického osvobození „lidu sovětského impéria“ se skrývá průběh hybridní války, vedené vnějším tlakem prostřednictvím ekonomických, politických a psychologických nástrojů. Během „vlády“ M. S. Gorbačova se do „perestrojky“ infiltroval její „architekt“ A. Jakovlev, který v předmluvě k ruskému překladu „Černé knihy komunismu“ přiznává snahu rozložit SSSR zevnitř. Autor analyzuje Gorbačovova jednání s USA jako neobratné úsilí o získání podpory pro změny sovětské ekonomiky výměnou za vojenské a geopolitické ústupky. V prostoru po sovětském impériu se objevují znaky ekonomické okupace, umožněné „deetatizacemi“ a majetkovými převraty, které atomizují národohospodářské celky. Výsledkem je ztráta ekonomické suverenity státu a závislost obyvatel na zahraničním vlivu. Čtenář může uvažovat, zda by k těmto důsledkům došlo bez metod založených na „autoritativních poučkách o volném trhu a deetatizaci“. Práce vyúsťuje v podezření, že Gorbačov během utajovaných dohod s budoucími vítězi studené války rozhodl „o nás bez nás“, přičemž měl možnost vrátit Čechoslovákům suverenitu nejméně rok před summitem na Maltě.
