»Dvě duše žijí, ach, v mé hrudi« – dramatické osudy »Fausta« jsou mnohým známy. Johann Wolfgang von Goethe v tomto díle, které vytvořil během své 60leté tvůrčí činnosti, stanovil v německé literatuře měřítka, jež lze jen těžko popsat pojmem světová literatura. Faust, univerzální učenec, se nachází v hluboké krizi při hledání toho, co drží svět pohromadě. V jeho učebně, blízko sebevraždy, je zachráněn jarními květinami a při velikonoční procházce si uvědomuje svou touhu po poznání a pozemských radostech. Cítí se odříznut od všech životních hodnot a proklíná život. Ďábel v podobě Mefistofela vytuší svou šanci a nabízí Faustovi pakt: jediný okamžik životního požitku by stál jeho duši. Faust souhlasí a je zaplaven smyslovými radostmi, avšak ani potěšení v Auerbachově sklepení a čarodějnické kuchyni ho neuspokojují. Teprve setkání se 14letou Gretchen probouzí jeho pozemské touhy a uvádí drama do pohybu. I přes Faustovu individuální tragédii odráží toto dílo obecné drama lidstva, což z něj činí nadčasový zážitek. Dramatická jednotka a sázka s Mefistofelem zdůrazňují konflikt mezi dobrem a zlem v člověku.
KarlHeinz Ebnet Pořadí knih (chronologicky)
Společenskokritický román známého spisovatele a skladatele německého romantismu představuje dvojpříběh, v němž příběh kapelníka jenž se v prostředí své doby nemůže realizovat jak ve svých citech, tak i umělecky, je doplňován příběhem zvířecím, odhalujícím prázdnotu a směšnosttehdejší společenské smetánky.
From fire-stealing Prometheus to scene-stealing Helen of Troy, from Jason and his golden fleece to Oedipus and his mother, this collection of classic tales from Greek mythology demonstrates the inexhaustible vitality of a timeless cultural legacy. These stories of heroes and powerful gods and goddesses are set forth simply and movingly, in language that retains the power and drama of the original works by Aeschylus, Sophocles, Euripides, and Homer. Introduction by Werner Jaeger With black-and-white illustrations throughout Part of the Pantheon Fairy Tale and Folklore Library
Friedrich Schiller: Der Geisterseher. Aus den Memoires des Grafen von O** Entstanden 1786-1798, Erstdruck (bis zum Ende des siebten Briefs) in: Thalia (Leipzig), 3.-5. Jg., 1787-89; Buchausgaben: Leipzig (Goschen) 1789; 2., von Schiller durchgesehene und vermehrte Auflage 1792; 3. verbesserte Auflage 1798. Vollstandige Neuausgabe mit einer Biographie des Autors. Herausgegeben von Karl-Maria Guth. Berlin 2013. Textgrundlage ist die Ausgabe: Friedrich Schiller: Samtliche Werke, Auf Grund der Originaldrucke herausgegeben von Gerhard Fricke und Herbert G. Gopfert in Verbindung mit Herbert Stubenrauch, Band 1-5, 3. Auflage, Munchen: Hanser, 1962. Die Paginierung obiger Ausgabe wird in dieser Neuausgabe als Marginalie zeilengenau mitgefuhrt. Umschlaggestaltung von Thomas Schultz-Overhage unter Verwendung des Bildes: Pietro Longhi, Die Verkauferin der Essenzen (Ausschnitt), 1756. Gesetzt aus Minion Pro, 11 pt."
Eine Gruppe von Reisenden verbringt eine Nacht im sagenumwobenen, von Raeubern durchstreiften Spessart. Um ihre Angst zu vertreiben, erzaehlen sie sich Geschichten - die Sage vom Hirschgulden, Das kalte Herz, Saids Schicksale und Die Hoehle von Steenfoll. Diese spannungsgeladenen Maerchen besitzen einen besonderen Reiz, der in dem fabelhaften Zauber liegt, den sie in das gewoehnliche Menschenleben mischen.