Magdaléna Jehličková Pořadí knih

Příběh románu Osvobozená nevěsta (2001) se odehrává v 90. letech a soustřeďuje se na dvě různorodé komunity izraelské společnosti, jež se snaží žít navzájem v míru: na jedné straně na židovskou inteligenci, reprezentovanou hlavním hrdinou, profesorem orientalistiky Jochananem Rivlinem, ajeho ženou Chagit, okresní soudkyní, kteří žijí v Haifě, a na straně druhé na vzdělané Araby v galilejských vesnicích, jejichž život je svázán okupačními pravidly. Pod povrchem vyprávění jsou schována mnohá tajemství. Za láskyplným domácím škádlením Jochanana a Chagit se skrývá Jochananova snaha zjistit, co se pokazilo v krátkém manželství jejich syna, snaha hraničící až s posedlostí; a toto jeho pátrání komplikuje děsivé tajemství, které si znesvářený pár slíbil neprozradit.

Šestý a závěrečný díl autorovy komiksové bibliografie zastihuje protagonistu a vypravěče Rijáda na prahu dospělosti. Budoucí úspěšný kreslíř si ve francouzském provinčním městě Rennes a později v Paříži klestí cestu k profesionální kariéře, hledá vlastní umělecký výraz a současně se snaží zbavit strachů, komplexů a traumat, které ho tíží už od dětství a od puberty, prožitých mezi Evropou a Sýrií. Nakonec zjistí, že chce-li minulost přerůst a skutečně dospět, bude se přece jen muset vyrovnat s problematickou postavou svého syrského otce, jehož stín ho neustále pronásleduje. Zbytek Rijádovy rodiny se mezitím musí srovnávat se životem bez nejmladšího syna, uneseného do Sýrie, i s postupným stárnutím a umíráním starší generace. Završení úspěšné série je opět plné humoru, pronikavých sociálních postřehů i existenciálně silných momentů – a také konečně na pozadí krvavé občanské války v Sýrii dává odpověď na to, jak těžké může být posbírat dohromady rodinu roztrženou mezi dvěma kontinenty a kulturami.

Ilan Pappé je významnou a kontroverzní postavou mezi izraelskými historiky, kteří od osmdesátých let kriticky přehodnocují oficiální výklad izraelských dějin na základě nově zpřístupněných archivních dokumentů. Zaměřuje se především na období založení Státu Izrael v roce 1948 a izraelsko-palestinský konflikt, který stále nemá mírové řešení. Jako radikální člen „nových historiků“ čelil v Izraeli ostrým útokům a výhrůžkám, což ho přimělo k odchodu do Velké Británie, kde působí na Exeterské univerzitě. Ve své knize Pappé vyvrací základní mýty, které tvoří „státní doktrínu“ a oficiální narativ Izraele. Zpochybňuje představu, že Palestina byla před sionisty liduprázdnou krajinou, a demaskuje mýtus o dobrovolném odchodu palestinských uprchlíků v roce 1948. Dále ukazuje, že neexistuje žádná souvislost mezi sionismem a kolonialismem, a dokazuje, že Izrael v roce 1967 neměl na vybranou. Pappé také kritizuje přesvědčení, že Izrael se v rámci mírového procesu snažil o urovnání konfliktu, a koriguje názor, že je demokratickým státem. I když je obviňován z manipulace s fakty, jeho argumenty by měly být vyslyšeny i těmi, kdo s ním nesouhlasí.

„Tak už leť!“ volá chlapec odkojený marvelovskými filmy na Spidermana stojícího na střeše čtyřpatrové budovy, zatímco jeho otec ne sebevraha křičí: „Nedělejte to!“ Bezdětný pár soustřeďuje své nezměrné rodičovské city do jednoho adoptovaného štěněte. Osamělý miliardář se rozhodne skupovat cizí narozeniny. Dystopická verze Ameriky se ocitá ve válce s Mexikem a Trumpova vláda ve svém třetím funkčním období láká náctileté Američany do armády pomocí videohry. Etgar Keret je v kontextu celosvětové literatury vskutku jedinečný úkaz. Ve dvaadvaceti povídkách jednoho z nejoblíbenějších izraelských autorů současnosti, jenž nepřestává hýřit bizarními nápady, jdou ruku v ruce nejvšednější situace s fantaskními představami a srdceryvné chvilky s cynickým humorem. Postavy se potýkají se záludnostmi rodičovství a války, s omamnými látkami a dorty, pamětí a láskou. Jejich osudy se nikdy neubírají očekávanou cestou a nepřestávají překvapovat, bavit a dojímat.

V nakladatelství Vyšehrad vychází další práce známého francouzského filosofa, historika a klasického filologa Pierra Hadota (1922–2010), vynikajícího znalce antického myšlení. V roce 2010 již vyšlo Závoj Isidin / Esej o dějinách ideje přírody. V jedné ze svých nejznámějších knih se věnuje nejen dějinám, ale i pojetí filosofie ve starověkém Řecku a Římě.