Cyrano de Bergerac Pořadí knih (chronologicky)
Francouzský satirik a dramatik Savinien Cyrano de Bergerac byl mistrem kombinace politické satiry a science fantasy, jehož díla inspirovala mnoho pozdějších autorů. Jeho život se stal předlohou pro romantické, byť nehistorické legendy, z nichž nejznámější je divadelní hra Edmonda Rostanda, kde je Cyrano vykreslen jako galantní a brilantní, ale plachý a ošklivý milovník s pozoruhodně velkým nosem. Po vojenské kariéře se pod vlivem vědeckých teorií a libertinských filozofií věnoval psaní. Jeho fiktivní cesty na Měsíc a Slunce mistrně satirizují dobové náboženské a astronomické představy, zpochybňujíce antropocentrické vnímání vesmíru.
Zum 350. Todestag: Eine Neuausgabe der Briefe des berühmten Haudegens mit der langen Nase. Feurige, ironische, zärtliche Kunstwerke sind die Liebesbriefe, die der berühmte Haudegen mit der langen Nase zwischen 1647 und 1650 zu Papier brachte. Und über seine deftig-pikanten Satiren „Wider einen Feigling“, „Wider einen Aufschneider“ und viele andere Ärgernisse tuschelte einst ganz Paris. Ein mutiger Vorkämpfer der Aufklärung zeigt sich hier, der gegen Wunderglauben, Schwärmerei und Heuchelei (auch seitens der Damenwelt) kein Blatt vor den Mund nahm und mit einem Feuerwerk aus Geistesblitzen glänzende Unterhaltung bietet.
Die Reise zum Mond
- 127 stránek
- 5 hodin čtení
Aus dem Französischen übersetzt von Martha Schimper. Nachwort von Falk Peter Weber.
L'Autre Monde ou Les Estats et Empires de la Lune
- 255 stránek
- 9 hodin čtení
Percepută din perspectiva ultimelor decenii, cartea lui Cyrano de Bergerac este considerată de unii drept primul roman veritabil de science-fiction. Se crede că acesta creează cu adevărat un gen pe care îl va continua Jules Verne. În paginile acestei cărți, cititorul va avea de admirat evenimente miraculoase, umorul și satira, poantele și piruetele verbale care contribuie la reușita unor extraordinare călătorii cosmico-burlesti.
Dva utopické cestopisy, v nichž poznáváme autora nejen jako vtipného vypravěče a satirika, ale i jako velmi vzdělaného člověka, který ovládal nejpokrokovější znalosti své doby. Svěží a pestré vyprávění o cestě na Měsíc (1655), stejně jako nedokončená "Cesta do Sluneční říše" (1662) poskytly Cyranovi jednak možnost, jak názorně a přitom zábavně demonstrovat objevy a dohady kosmologie v 17. stol. a jednak – a to bylo jeho hlavním – jak zesměšňovat biblické a křesťanské představy o geocentrickém vesmíru. Kromě toho v rámci obou hvězdných světů mohl Cyrano i satiricky útočit na svou současnou společnost.
