Publikace ke stejnojmenné výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně 18.11.2004-27.2.2005 a v Obecním domě v Praze 3.5.-11.9.2005. Autoři se pokusili shromáždit a utřídit díla užitného umění a fotografie vídeňské provenience, jež se nacházejí v českých a moravských sbírkách a doplnit je příklady domácí produkce, která vyrostla v přímém doteku s vídeňskou secesí coby bohatým zdrojem inspirace.
O vile Tugendhat existuje rozsáhlá literatura, obsahující i řadu monografií. Za takové situace stálo u zrodu této publikace zejména nutkání nahlédnout na stavbu pohledem architekta, navíc architekta s ní dobře obeznámeného účastí na právě dokončené obnově a restauraci. Motivací předkládané práce byla snaha odhalit, jak Mies van derRohe dospěl k radikálně novému pojetí typologie obytného prostoru a současně ke schopnosti zrealizovat jej formálně i technicky dokonalým způsobem. Práce na plánech rekonstrukce, prováděná na podkladě průzkumů stavby, a porovnávání její zrealizované podoby s původními výkresy přinesly kromě poznatků o způsobu provedení stavby také poznatky o způsobu řešení problémů, které novátorský projekt obnášel, takže bylo možné sledovat architektonické myšlení i projekční um jejího autora. Cílem tedy není vytvořit další vyčerpávající monografii vily. Známá fakta jsou proto uváděna pouze tehdy, pomáhají-li zvolenému úhlu pohledu. Ten je zaměřen na genezi radikální architektonické myšlenky a její převedení do konkrétní stavby. Práce je tak pokusem sledovat předchozí i následující Miesovu tvorbu pohledem z vily Tugendhat. Tento příspěvek k literatuře věnované brněnské vile je pojímán jako svého druhu případová studie. Její obrazová část proto umožňuje prostudovat i porozumět řešení stavby jako celku i jejích určujících detailů.