Přemýšlet o společnosti a kultuře někdy bolí. Společnost i myslitele. Pokud se někdo zajímá o politiku, společnost a kulturu, musel narazit na slovo neomarxismus. V Česku je často vyslovováno s předsudky — skrývá se však za ním jeden z nejživějších myšlenkových proudů dvacátého století. Jeho nejvýraznější představitelé byli němečtí intelektuálové jako Walter Benjamin, Theodor Adorno nebo Herbert Marcuse, kteří si před druhou světovou válkou začali všímat, jak rozporuplné dopady mají masová média a kultura na soudobou společnost. Sledovali společenské patologie a pokoušeli se je v novém výzkumném institutu ve Frankfurtu vytvářením kritické teorie pojmenovávat a snad i napravit. Po válce se však Frankfurtská škola rozprchla po světě a s ní i její myšlenky. Benjamin spáchal sebevraždu na útěku před nacisty, Adorno se marně pokoušel o kariéru v Kalifornii, z Marcuseho se stal idol hippies… Grandhotel nad propastí je kolektivní biografií, průvodcem neomarxistickou filozofií a zároveň tak trochu kronikou dvacátého století. Kritickou kronikou.
