Johann Strauss mladší

Narodil se jako jeden ze tří synů Johanna Strausse st. a Emílie Trampuschové. Jeho otec byl v době jeho narození vlastníkem orchestru, který zřídil 1. září 1825 po hádce s maestrem orchestru. Otec chtěl, aby se vyučil bankovním úředníkem. Na housle se musel učit potají od prvního houslisty otcova orchestru. Byl však silně podporován matkou, což vedlo k řadě hádek a stalo později i jedním z důvodů, proč otec rodinu opustil. Mladý Johann se poté začal hudbě věnovat naplno. V roce 1844 si zažádal na vídeňském magistrátu o licenci, a ač neplnoletý, si založil svůj vlastní patnáctičlenný orchestr a začal konkurovat otci. Velmi významným rokem byl jak pro celou Evropu, tak pro rodinu Straussových revoluční rok 1848. Zatímco Johann Strauss starší se stavěl silně za císaře, syn Johann stál na straně revolucionářů. Žádnému z nich to však štěstí nepřineslo. Otce přestalo mít rádo publikum za téměř stranění císaři, poté opustil Vídeň, rok na to onemocněl a zemřel. Syna zase neustále kontrolovala rakouská policie. Po otcově smrti získal Johann Strauss mladší otcův orchestr, který hned poté sloučil se svým. Ve vedení tohoto nového orchestru však nebyl pouze Johann, střídal se se svým mladším bratrem Josefem (1827 – 1870), který sám složit na 300 tanečních skladeb. V pozdějších dobách vedl koncerty také Johannův nejmladší bratr Eduard (1835 – 1916), který nebyl však psychicky příliš vyrovnaný. Roku 1907 spálil celý notový archiv rodiny Straussových, jenž čítal na tisíc skladeb, naštěstí jich většina existovala v opisech. Johann nebyl spjat pouze s orchestrem, ale také s divadlem „Na Vídeňce“, kde mívaly jeho operety premiéru. Na rozdíl od otce nerad cestoval, přesto vystupoval téměř v celé Evropě a Americe. V New Yorku a Bostonu dirigoval roku 1872 na Světové slavnosti míru, své valčíky před třiceti tisíci diváky, největší úspěch sklidil valčík „Na krásném modrém Dunaji“. Co se týče jeho koncertování po Evropě, úspěchy byly fenomenální. Johann jezdil spolu s orchestrem a koncertoval např. v Drážďanech, Baden-Badenu, Lipsku a Hamburku, v carském Rusku to bylo ve Varšavě, Petrohradě, Pavlovsku, Carskom Sele a Moskvě. Na podmět pozdějšího anglického krále Eduarda VII. vystupoval v Londýně. Dvakrát také vystupoval na světové výstavě, a to v letech 1867 v Paříži a 1873 ve Vídni. Neustále účinkoval především v Rakousku-Uhersku (Vídeň, Pešť). Později byl jmenován „Říšským hudebním ředitelem plesů“. Jeho skladbám naslouchali i velcí panovníci, jako byli císař František Josef I., německý císař Vilém I., car Mikuláš I. a řada dalších evropských i asijských panovníků. Johann měl tři manželky. První z nich byla operní zpěvačka Jetty Treffzová, která ho přivedla ke komponování operet, podstatně horší bylo druhé manželství s Lily, které skončilo katastrofou, avšak třetí a poslední s Adélou bylo považováno za velmi šťastné. Nicméně v sobotu 3. června 1899 v 16:15 h po krátké nemoci Johann Strauss umírá. Pondělní vídeňské noviny psaly: „Po krátké nemoci zemřel v sobotu 3. června odpoledne ve Vídni král valčíků a mistr operety Johann Strauss… Jeho pohřbu se zúčastnila většina Vídně. V čele průvodu jel na vraníku černý jezdec s černým žezlem v ruce, což je symbolem, že zemřel král.