Karel Tichý Knihy

Syrově autentický příběh „lovce mafiánů“, místy úsměvný, místy drsný, když bojoval s těmi nejtěžšími kalibry pražského podsvětí. Žádná ředěná polívčička, ale pěkně silný vývar okořeněný pikantními poznatky napsaný skutečným policistou - operativcem, který stál tváří v tvář nejen Mrázkovi a Krejčířovi, ale i mnoha dalším zločincům. Přes pětadvacet let bojoval proti ekonomickým deliktům, v čele operativců prokazatelně zachránil státu miliardy korun, zatímco mnozí nekonali, nebo nechtěli konat. Strčil však hlavu do oprátky, když si stěžoval u nadřízených, že je mu bráněno ve vyšetřování. Odplatou mu bylo pronásledování inspekcí ministra vnitra, likvidace jeho týmu operaticů a podlomené zdraví. Následoval hořký konec u policie v podobě vynuceného odchodu do civilu.

Tyto skutečné kriminální případy hravě překonají fantazii autorů těch nejlepších detektivek. Případ Hepnarová. Spartakiádní vrah. Veksláci, Tuzex, bony, první počítačový podvod či podvod v Loterii Milion, Ivan Jonák a další fenomény "divokých devadesátek". Svět podle Mrázka a Krejčíře (a snaha "dostat je do tepláků"). Nájemné vraždy a strašlivá Krakatice. A nakonec "vši" v kožichu kmotrů, gangsterů a bossů. Jakou roli sehrály amnestie Václava Havla, Václava Klause a prezidentské milosti Miloše Zemana? Mediálně známé kauzy, o kterých jsme si mysleli, že je známe, v nové perspektivě - očima kriminalisty, který byl u toho. Lovec mafiánů KAREL TICHÝ zasvětil 26 let života službě policii, v posledních letech kariéry jako důstojník v elitní protikorupční jednotce. Patřil mezi nejlépe informované státní úředníky. Spolu se svými lidmi prokazatelně zachránili státu miliardy korun. Na protikorupční jednotce řídil operativu, zabývající se sbíráním informací prostřednictvím odposlechů, ale zejména v terénu, často za pomoci agentů. Je autorem úspěšné knihy Lovec mafiánů (2021). Na portále PrahaIN.cz uveřejnil cyklus článků s názvem Kudy kráčel zločin, který je předobrazem této knihy.

Kniha je sondou do jedné větve Lobkowiczů, která po tři generace vlastnila panství Dolní Beřkovice u Mělníka. Kniha popisuje život šlechty s rodící se občanskou společností. Na mnoha příkladech je ukázáno, jak takové soužití vypadalo, jak se projevovaly vztahy různých vrstev obyvatel "v podzámčí" se šlechtou na zámku. Kniha popisujei život na hospodářských dvorech, robotu, konfiskaci zámeckého inventáře po roce 1948, život šlechty za komunismu nebo i rituály pochovávání a "posledních věcí" princů a princezen.

Publikace je psaná formou rodinné kroniky o historii a životě obyvatel jednoho domu v Dolních Beřkovicích. Kniha zachycuje nejen stavební vývoj domu v průběhu staletí, ale také život a zajímavé osudy jejich některý obyvatel. Kniha tak poutavě a čtivě pomáhá čtenáři pochopit zlomové společenské etapy na příkladu života různých obyvatel tohoto domu.

Kniha dopisů Marie Sixtové je o odvážné dívce, která utíká z hospodářství svých rodičů z Vysoké Libně a v letech 1932–1936 pracuje jako au pair v několika rodinách v Paříži, v Káhiře a v Palestině. V daleké cizině je ve společnosti nepřehlédnutelná – doprovází na recepcích čs. vyslance, zadívá se do ní nejvyšší arabský vůdce (muftí) a habešský císař ji zve do své rodiny. Jsou jí družbování ženichové – málem byla provdána až pod horu Kilimandžáro. Stává se přímým svědkem arabsko-židovského povstání. Nakonec její osud skončí pod Řípem v Dolních Beřkovicích, kde se 1. května 1937 provdá za místního továrníka Františka Fraňka.

Publikace popisuje průmyslové a další technické stavby a provozovny v obcích Dolní Beřkovice a Vliněves.