Václav Havel byl významný český dramatik, esejista a disident, který se stal jednou z klíčových postav sametové revoluce a pozdějšího prezidenta. Jeho raná dramatická tvorba ostře kritizovala absurditu totalitního režimu a zkoumala témata odcizení a ztráty identity v byrokratizované společnosti. Havel mistrně využíval absurditu a jazykovou hru k odhalení pokrytectví a neefektivity moci. Jeho eseje a dopisy z vězení dále prohlubovaly jeho filozofické úvahy o odpovědnosti, pravdě a svobodě, čímž formovaly jeho odkaz jako intelektuála a bojovníka za lidská práva.
Vzpomínky na vznik Lucerny i Barrandova, na okolnosti, za nichž vznikaly první české filmy, ale především na dobu, kterou autor nazval "doba podnikatelská" - na první republiku. Úvod: Zdeněk Urbánek. Doslov: Václav a Ivan Havlovi. Ediční poznámka: Karel Palek. Ilustrace: fotografie z archivu rodiny Havlů