Edmond de Goncourt Knihy
26. květen 1822 – 16. červenec 1896
Edmond de Goncourt byl francouzský spisovatel a zakladatel Académie Goncourt. Jeho dílo zahrnuje literární a uměleckou kritiku, kde se věnoval analýze umění a literatury. Goncourt byl významnou postavou francouzského literárního života, který ovlivnil směřování kritického myšlení své doby. Jeho odkaz žije skrze prestižní literární cenu, která nese jeho jméno.
Známý román dvou bratří, francouzských spisovatelů, s námětem z prostředí vlastní domácnosti. Jde tu o románové zpracování životní historie, tajné lásky a mateřství služebné, ušlechtilé a obětavé ženy, která skutečně žila v rodině obou bratří. Ve druhé polovině minulého století se autoři proslavili osobitým chápáním tvůrčích metod moderního realismu. Tento román považovali za důležitý mezník ve své tvorbě.
Roku 1864 poprvé vyšlý román bratří Goncourtů. Víc než dějem chtěl upoutat postižením psychologie soudobé mládeže. Ztělesňuje ji tu dvojice sourozenců: ušlechtilá, jakékoli obchodování citem nesnášející Renáta a její bratr Jindřich, který, aby získal dceru a její obrovské věno,se neváhá stát milencem její matky. Oba sourozenci hynou tragicky; Jindřich v souboji a Renáta, která k němu dala podnět, hořem nad svým činem.
Román z cirkusového prostředí vypráví o dvou synech potulného kejklíře a komedianta a krásné cikánky, kteří po osiření vystupují v cirkusech s akrobatickými čísly. Jejich úsilí je zaměřeno na vymýšlení a studování nových a stále obtížnějších akrobatických čísel.
Román z cirkusového prostředí vypráví o dvou synech potulného kejklíře a komedianta a krásné cikánky, kteří po osiření vystupují v cirkusech s akrobatickými čísly. Jejich úsilí je zaměřeno na vymýšlení a studování nových a stále obtížnějších akrobatických čísel...
V najlepších dielach Goncourtových typických pre postbalzacovskú epochu vyniká dráma mladých ľudí, ktorí v túžbe zachovať si čisté srdce často tragicky padajú. Aj v tomto románe ide o typ ušľachtilého dievčaťa Renée, ktoré si v dusivej atmosfére hmotného blahobytu zachová ľudsky neskazený charakter.
Oba romány opisujú vášnivú lásku umelcov k svojmu povolaniu. Román o herečke Juliette Faustinovej (1882), umelkyni, ktorej skromný život sa prelína so životom na scéne, so štúdiom divadelnej roly – najmä Racinovej Faidry – je vlastne zápasom medzi láskou k lordovi Annandalovi a láskou k divadlu. Dielko Bratia Zemganno (1879) je z cirkusového prostredia. Hýri postavami a postavičkami potulných komediantov. Artistov, klaunov, povrazolezkýň a najmä nezabudnuteľnou dvojicou bratov Gianniho a Nella, ktorí sa od potulného života prebíjajú až k najvyššej dokonalosti artistického umenia.
Edmond de Goncourt, Jules de Goncourt: Tagebuch der Brüder Goncourt. Eindrücke und Gespräche bedeutender Franzosen aus der Kriegszeit 1870-71 Erstdruck dieser Zusammenstellung: München, Müller, 1917. Herausgegeben und mit einem Vorwort versehen von Alfred Wechsler unter dem Pseudonym A. W. Fred. Neuausgabe. Herausgegeben von Karl-Maria Guth. Berlin 2017. Umschlaggestaltung von Thomas Schultz-Overhage unter Verwendung des Bildes: Anton von Werner, Im Etappenquartier vor Paris (im requirierten Schloss »des Ombrages« Brunoy), 1894 nach einer Skizze vom Oktober 1870. Gesetzt aus der Minion Pro, 11 pt.
