Jaroslav Bednář Pořadí knih (chronologicky)

historie plynárenství ve východních Čechách s množstvím barevných i černobílých dokumentárních fotografií

Pražská poéma v deseti zpěvech. Sbírka známého básníka oslavující podmanivé kouzlo Prahy, celé rodné země, s motivy zamyšlení nad životem a smrtí, s vírou v lásku. Poéma "Cizinka a básník" představuje exkurzi po pražských památkách. Ve složitě komponovaném dialogu cizinky a stárnoucího básníka ožívá vnější i vnitřní tvář Prahy, řada "snových přátelství" a vzpomínek.

Okouzlen Prahou, vděčný městu za to, že v něm může žít a užívat si jejích krás.

Básně 1960-1962. Obsahově rozmanitá sbírka dokládá autorovo ztotožnění se socialistickou přítomností, jeho bytostné sepětí s rodnou zemí. Bednář se v ní mj. vrací k válečným letům, zamýšlí se nad smyslem poezie, vzpomíná na své básnické druhy, znovu evokuje významné osobnostinaší kultury a vyznává se ze své lásky k rodnému kraji a Praze.

Tuto básnickou knihu charakterizuje přitakávání ideálům socialismu a soudobým společenským přeměnám, protiválečné ladění a radost z přírodních krás; vyšla v r. 1959.

Básně autora uspořádal František Hrubín. Vybral ty nejvýraznější z jeho dosavadní tvorby.

Básnická sbírka obsahuje veršované autobiografické reminiscence na dětství, mládí i válečné roky a oddíl „tichých loučení“ s K. Tomanem, S. K. Neumannem, K. Bieblem a F. Šrámkem, tedy autory, kteří ovlivnili samotného básníka.

Hlavní postavou knihy je Pavla Hrázká pocházející z Prahy. Pracuje jako zdravotní sestřička v polním lazaretu na jižní frontě (v rámci Červeného kříže), kam nastoupila ke konci první světové války. Místní pacienti ji mají rádi, Pavla je k nim moc hodná, laskavá, milá, je pro ně andělem. Její příběh však nemá šťastného konce.

Nové vzepětí básníkovi činnosti. Doba si žádala heroizování člověka, podporu budovatelskému plánování lidí, co se rozhodli žít v socialismu. A autor si vybral kresby malíře M. Alše, vyjadřuje k němu obdiv a napasovává na něj aktuální problémy té doby.

Dvě knihy básní. Druhé vydání Hvězdného tuláctví z r. 1940 je rozšířeno o Retortu, pásmo básní z válečných let 1938-1945.

Melancholicky laděný román. Příběh cirkusového klauna, který se snaží překonat svou osobní tragédii usilovnou tvůrčí prací.

Již čtvrté, sličně vypravené vydání sbírky básní autora románů Červená země a Bílý smích. Jeho mužné a hluboce lidské verše byly hned při prvním vyjití r. 1930 velmi uznale přivítány jak kritiky, tak básníky. J. Hora ji charakterizoval jako "knihu zralého básnictví, svěží obraznosti a velkého slovního kouzla". Dovětek napsali F. X. Šalda, Josef Hora a František Hrubín.

Hlavní postavou knihy je Pavla Hrázká pocházející z Prahy. Pracuje jako zdravotní sestřička v polním lazaretu na jižní frontě (v rámci Červeného kříže), kam nastoupila ke konci první světové války. Místní pacienti ji mají rádi, Pavla je k nim moc hodná, laskavá, milá, je pro ně andělem.