Ondřej Horník Pořadí knih

Co všechno se skutečně odehrává za zdmi Silicon Valley? Oceňovaná novinářka Kara Swisher nám v Burn Book předkládá příběh ze zákulisí, na který jsme všichni čekali. Nemilosrdné a sžíravé, ale každopádně spravedlivé zúčtování s technologickým průmyslem a jeho zakladateli, kteří chtěli změnit svět, ale podařilo se jim ho jenom rozbít. Během tří desetiletí své novinářské kariéry vyzpovídala každého, kdo v technologickém světě něco znamená. Steve Jobs, Jeff Bezos, Elon Musk, Bill Gates, Sheryl Sandberg, Larry Page a Sergey Brin, Meg Whitman, Peter Thiel, Sam Altman a Mark Zuckerberg – ti všichni a ještě mnozí další se při rozhovorech s Karou Swisher pěkně zapotili (a někteří doslova). Burn Book je kronikou vzestupů a pádů, bláznivých nápadů, hamižnosti a zhýralých večírků... ale především jedné dlouhé a nekompromisní novinářské kariéry. Navzdory škodám na společenské soudržnosti, které bratři z technologické čtvrti napáchali, zůstává Swisher optimistická ohledně potenciálu technologií problémy nejen vytvářet, ale i řešit. Vyzývá všechny, o kterých píše, aby činili lepší a promyšlenější rozhodnutí, a to i v době, kdy se nová sada mocných nástrojů umělé inteligence chystá znovu změnit svět.

Čtení plné slz – od smíchu, vřelého obdivu i lehkého studu. Nějaký stereotyp spojený s Afrikou si nejspíš vybaví každý. Často je vnímána jako vyprahlá krajina posetá domorodými vesničkami a rozlehlými safari parky, jejíž obyvatele bez ustání sužují hlad, chudoba a občanské války. V knize Afrika přece není stát Dipo Faloyin s humorem a nadhledem nabízí tolik potřebný reálný pohled na často opomíjený region. Krok za krokem zkoumá koloniální dědictví jednotlivých zemí a předkládá čtenářům širokou škálu aktuálních témat: od mnoha tváří velkoměstského života v Lagosu a neutuchajícího západoafrického soupeření o nejlepší rýži jollof přes příběh demokracie v sedmi různých diktaturách až po nebezpečí, jež představují stereotypy v populární kultuře. Střídavě z velmi osobního i čistě politického hlediska vypráví skutečný příběh kontinentu a oslavuje jeho nezaměnitelnou energii i podstatu pestrých kultur a komunit. Takto věrným a poutavým způsobem dosud Afriku západnímu světu pravděpodobně nikdo nepopsal.

J. S. Dewes pokračuje ve své svižné akční dobrodružné sci-fi sérii Rozhraní s dalším dílem, Flotilou zatracených. A ti, kteří přežili Hlídku na konci vesmíru, nadále odmítají zemřít. Adequin Rakeová a její lidé jen těsně unikli hroutícímu se okraji vesmíru. Shromáždili pár dalších přeživších, avšak jejich prastará loď, nevybavená žádnými použitelnými motory, se vznáší v prázdnotě a hlídkařům hrozí brzká smrt hladem. Je na Cavalonovi, následníkovi trůnu ve vyhnanství, sarkastickém kreténovi trpícím existenciální krizí a geniálním inženýrovi, aby všechny zachránil. A Rakeová musí dát dohromady tým, který má za úkol najít exotický materiál potřebný k odletu zpět do civilizované části vesmíru. Budou však muset uniknout nemilosrdnému nepříteli a k tomu budou potřebovat nové spojence. A někteří z nich to nepřežijí.

Volba (menšího) zla pojednává o případech vražd, které řeší detektiv Jon, a jejich psychologickém pozadí. Po pádu z výšky, u kterého je jen lehké podezření na cizí zavinění, následuje brutální vražda, o které už nemůže být pochyb. Za napínavým příběhem je schovaná otázka špatných a horších rozhodnutí. Co si vybrat, když správná možnost neexistuje?…

Román z období druhé světové války přináší nezapomenutelný příběh o lidské dobrotě, inspirovaný skutečnou událostí. Žena, která se připravuje na pohřeb, vzpomíná na ztráty, které prožila. V lednu 1945 se v Dachau, Německo, ocitá židovský hodinář Izák Schüller, který je na cestě do koncentračního tábora. Vlak, který se proplétá zasněženou krajinou, skrývá hrůzné scény uvnitř, kde se lidé tisknou k sobě, promrzlí a vyděšení. Izák si je jistý, že odsud neodejde živý, ale když dorazí do Dachau, je nečekaně vybrán a zaměstnán u důstojníka Bechera a jeho mladé, krásné ženy. Izákovo umění hodináře se Becherovi může hodit, ale jeho život má cenu jen do té doby, dokud je Becher potřebuje. Anna Reznicková, která v domě Becherových pracuje, se s Izákem seznámí a brzy zjistí, že v něm našla opravdového přítele, možná i víc. V Dachau však láska představuje nebezpečí, a když Izák odhalí v Becherově dílně srdcervoucí tajemství, ocitnou se oba v ohrožení.

Provinilce ve svých řadách posílá Legie střežit Rozhraní – okraj vesmíru – před nepřítelem, který už dvakrát téměř vyhladil lidstvo. Vojáci z Hlídky mají na kontě nejrůznější přečiny, od úplně banálních až po únos či vzpouru. Teď ovšem Rozhraní začalo kolabovat a požírá všechno, co mu stojí v cestě. Zarazit to mohou právě jen hlídkaři. Adequin Rakeová velí hvězdnému korábu jménem Argus. Nedostává se jí výbavy, vysílačky tu fungují mizerně, nemá k dispozici nic kromě vojáků, které nikde jinde nechtěli. A jejím esem v rukávu má být Cavalon Mercer – génius a kretén, následník trůnu vyhnaný do exilu za to, že vyhodil do povětří genetickou továrnu svého děda. Prý k tomu měl „své důvody“. Adequin ovšem ví, že právě oni jsou poslední nadějí lidstva.