Fáma o tom, že po letech opět vystoupí zpěvačka Esmeralda, se rychle rozšíří a promění životy obyčejných lidí v jednom maloměstě. Veselý bohatě ilustrovaný příběh. V ospalém městečku Slunohrad vyvolá zvěst o příjezdu světoznámé divy hotové pozdvižení. Domněnky, výmysly a vzpomínky se kupí jedna na druhou a šeptanda přivádí všechny do varu. Jaký dopad má lidská fantazie? Spekulace a smyšlenky se mísí s obavami, sny a očekáváními. Nakladatelská anotace. Kráceno.
Echo Thomase Oldeho Heuvelta je mrazivý thriller o obsesi, posedlosti a nezdolné síle přírody. Nicka Greverse a jeho lezeckého parťáka Augustina přitahuje Maudit, odlehlá hora ve Švýcarských Alpách. Informace o ní jsou skoupé a v jejím okolí vládne neobvyklý klid. Když horolezci vstoupí do přilehlého údolí, zmocní se jich zlověstný pocit, že nejsou sami. Nedlouho poté je Augustin mrtev a Nick se probere z kómatu zmrzačený, s obličejem omotaným obvazy. Čeká ho náročná rekonvalescence, brzy si však uvědomí, že trauma vyvolané nešťastnou událostí není to jediné, co ho pronásleduje. Něco se v něm probudilo...
Píše se rok 1941. Do židovských jeslí v Amsterdamu nastupuje mladá pečovatelka Betty Oudkerková. Zdánlivě poklidný chod jeslí i Bettyin osobní život čím dál víc narušují restrikce namířené proti Židům. Vše nabere hrozivý spád, když se divadlo naproti jeslím změní v deportační centrum pro nizozemské Židy. Padne rozhodnutí, že jesle budou sloužit jako pobočka divadla. Vychovatelky se od nynějška budou starat o dětí čekající na transport do koncentračního tábora. Betty si záhy začne všímat, že z jeslí občas některé dítě zmizí. Po čase ji ředitelka Henriëtte Pimentelová a správce divadla Walter Süskind zasvětí do procesu jejich pašování. Betty se tak následně za pomoci několika dalších ošetřovatelek a mladíků pracujících pro Židovskou radu podaří dostat do bezpečí zhruba šest set svěřenců. Dojemný a zároveň děsivý příběh inspirovaný skutečnými událostmi odhaluje promyšlený systém záchrany dětí a současně popisuje hrůznou mašinerii Třetí říše. Kniha se stala bestsellerem a byla přeložena do několik jazyků.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama.