Miloš Zapletal (* 13. 1. 1930 v Prostějově - 8. 5. 2025 v Liberci) je skautský redaktor a činovník. Vedl skautský oddíl, v kterém získal přezdívku Zet. Jeho oddíl byl vodácký a inspiroval jej zejména ke knihám Sedmička, kterou vydalo v roce 1976 nakladatelství Olympia a Ostrov přátelství, který vyšel v roce 1983 v Severočeském nakladatelství.
Nejlepší a nejzajímavější dětské hry z celého světa. Autor se v tomto díle zaměřuje na hry: na louce, v lese, ve zvláštním prostředí a na dlouhodobé hry. Kniha je určena vedoucím dětských kolektivů.
Pokračování knihy Sedmička. Ostrov přátelství, Stříbrné jezero, Krokodýlí řeka...exotická, dílkami vonící jména, a přece se hrdinové této knihy nevzdálí z vodáckého letního tábora uprostřed Čech. Jirka se svými kamarády z posádky Hrocha zažívá další dobrodružné a zábavné chvíle.
Přírodní encyklopedie, doplněná tábornickými radami a návody k několika hrám je určena především dětem.
Druhé vydání populární Velké encyklopedie her 4: Hry ve městě a na vsi.
Druhé vydání populární Velké encyklopedie her 4: Hry ve městě a na vsi.
Nejhorší co se může stát čipernému klukovi je úraz, který ho vyřadí z kolektivu. Tato zlá věc se stala 13 letému Jirkovi. Je náhle sám a připadá si zbytečný. Zbývá mu pouze snít a vymýšlet si dobrodružství, v nichž hraje hlavní roli. Až nastane v jeho životě zásadní obrat. Náhoda ho zavede do party vodáků a on zjistí, že jeho tělesná vada mu nebrání plavat ani pádlovat. Díky pomoci nových kamarádů se zbaví pocitu méněcennosti a konečně zažívá spoustu dobrodružství. Jirka s vodní Sedmičkou prožívá nezapomenutelné chvíle a získává spolehlivé přátelství na celý život. Sedmička vyšla poprvé v nakladatelství Olympia roku 1976. V té době inspirovala mnoho oddílů. Miloš Zapletal napsal tuto knihu na základě vlastních zkušeností, sám totiž nějaký čas pardubickou Sedmičku vedl. Autor slovy Pajdy píše: "Sedmičku jsem si nevymyslel, ta skutečně byla. A je dodnes. Všechno, o čem se tu dočítáte, se opravdu stalo. Jen některé příhody jsem si malinko upravil, přesunul v čase nebo prostoru." Volným pokračováním je Ostrov přátelství.
Dobrodružný román, zasazený do Jizerských hor, rozvíjí příběh šestnáctiletého chlapce z letního tábora, který se podle pravidel táborové hry vydává na stezku odvahy, aby prožil noc a den sám v horách. Hra se však záhy změní ve skutečnou zkoušku odvahy.
Při oslavě narozenin vypráví dědeček svému vnukovi Danovi a jeho kamarádům rodinnou pověst o Soví jeskyni, skryté v hlubokých lesích a bludišti pískovcových skal v liduprázdném kraji Českosaského Švýcarska. Kdo jeskyni najde, porozumí prý zvířatům, ptáků i rostlinám. Podmínkou je, že se na cestu vydá z Ještědu, přejde pěšky celé Lužické hory, všechny noci stráví v přírodě pod stanem, v nouzovém přístřešku nebo pod širákem a jídlo si musí připravit na ohništi vlastníma rukama. Danovi, Martinovi i Rendovi je už patnáct let a té staré rodové pověsti se nedůvěřivě usmívají, je to pro ně dětinská bajka. Co je však zaujme, je vyprávění o horách, údolích, nekonečných lesích, skalnatých kaňonech, láká je vidina samostatného dobrodružného putování severními Čechami. A tak se na konci prázdnin vydají na cestu z Ještědu k Soví jeskyni. Za deset dní ujdou na dvě stě kilometrů, objeví při tom spoustu kouzelných přírodních zákoutí, setkají se s volně žijícími zvířaty a prožijí řadu dobrodružství. Cestou překonávají nečekané překážky, které jim připraví počasí i jejich vlastní nezkušenost. Všechny útrapy jsou však bohatě vyváženy nezvyklými zážitky, radostí z činorodého poznávání přírody, z pocitu soběstačnosti. Při veselých i vážných příhodách se prověřuje a upevňuje jejich vzájemný vztah, poznávají víc i sami sebe. Několikrát se dostanou do kritické situace, ale nakonec přece jen dojdou k cíli, který si stanovili. A poznají, že na pověsti o Soví jeskyni přece jen něco je.
Kniha obsahuje oblasti - táboření a tábornická praxe, tělocvik v přírodě, sportovny hry a skautské sporty, zdravověda a tělověda, první pomoc, řešení krizových situací.
