Vladimír Klíma Pořadí knih

Nigerijská separatistická republika Biafra si za svůj znak zvolila vycházející slunce. Co se však stane, když slunce zapadne dřív, než stihne vyjít nad obzor? Dospívající chlapec Ugwu, původem z chudé vesnice, nastupuje do služby k docentu matematiky Odenigbovi. Olanna po studiích sociologie utíká z nablýskaného světa svých bohatých rodičů mezi revolucionářské intelektuály. Její sestra Kainene naopak částečně přebírá otcovu firmu a seznamuje se s plachým britským spisovatelem Richardem. Republika Biafra, s níž jsou všichni nějakým způsobem spojeni, se však zmítá v neustálém ohrožení, a když se situace v zemi vyostřuje, musí si každý z nich vybrat, jestli je pro něj nejdůležitější rodina, politika, nebo láska.

Humorné i vážné, ale každopádně pestré a poutavé vyprávění afrikanisty a bývalého velvyslance v africké Ghaně, Togu a Burkině Faso o jeho celoživotní pouti, počínající dobou poválečnou až po barvité popisy jeho pobytu v tropických oblastech Afriky a tamní tolik odlišné kultury.

Kniha západoafrických mýtů a bajek z pera odborníka, který v Africe dlouhodobě žil, obsahuje teoretický, obsahově velmi bohatý úvod, a překlad folklorních, nezvyklých textů, pocházejících z relativně omezené oblasti, ovšem od několika etnických skupin, a umožňujících čtenáři proniknout do hloubky a mytologického bohatství malých a velkých afrických národů.

Aké patří k Soyinkovým nejpůvabnějším prozaickým dílům. Zachycuje tu léta vlastního dětství, prožitá v srdci jorubského venkova, kde se dochovaly zajímavé obyčeje, prvky staré animistické víry a archaické moudrosti. Svět autentických kulturních hodnot záhy čelil expanzi Britů, kteří koloniální zábor Nigérie zahájili právě v zemi Jorubů. Aké nás však přenáší do pozdně koloniální epochy, rozčeřené mj. i druhou světovou válkou. Na nigerijském území se neválčilo, ale desetitisíce mužů bojovaly ve východní Africe a v Barmě. Wole Soyinka jako chlapec a student dospívá v klidnějších podmínkách, zatímco jeho vlast míří k úplné samostatnosti...

Jen málokterá z afrických zemí k sobě poutá v poslední době tolik pozornosti jako Nigérie. Není to dáno ani tak její rozlohou a ekonomickým potencionálem, který zůstává i po přechodu od vojenských režimů k civilní vládě z větší části nevyužit, jako spíše konflikty mezi muslimskou a nemuslimskou populací (ta se ovšem dělí především podle kmenové příslušnosti) a také pochybnými aktivitami nigerijských podnikatelů, které nevynechaly ani naši republiku. S dějinami i současností nás poutavě seznamuje autor, náš přední afrikanista. Text doplňuje encyklopedické heslo a přílohy.

Klasický román keňského autora zachycuje život v jeho vlasti před vyhlášením nezávislosti a těsně po této události v roce 1963. Román sleduje osudy lidí jedné keňské vesnice v době končícího kolonialismu a bojů o nezávislost. Vzhledem k okolnostem a rodinné situaci, reaguje každý z mladých mužů jiným způsobem. Někteří odcházejí do lesů k partyzánům, jiní se snaží vyhovět koloniálním pánům, aby neztratili práci a postavení. Další jsou uvězněni v koncentračních táborech. Po vyhlášení nezávislosti se všechny tyto problémy vyostřují do prudkých sporů a odhalují se jejich příčiny a následky. Autor se snaží porozumět jednání všech protagonistů děje i příčinám, které je k tomu vedly.

Dějiny Ghany, dříve příznačně nazývané Evropany Zlaté pobřeží, autor poutavě popsal od středověku, přes první kontakty portugalských mořeplavců a následnou kolonizaci včetně střetu evropských mocností, z něhož vyšli jako vítězi Britové, až po vývoj v zemi ve 20. století. Ghana jako první subsaharský stát získala nezávislost, daní byl autoritativní režim, střídání civilních a vojenských vlád i ekonomické potíže. Součástí je i encyklopedické heslo.

Čtrnáct povídek z Nigérie, Ghany, Sierry Leone, Keni a Jižní Afriky ukazuje různé stránky života v městských i venkovských kulturách subsaharské Afriky 20. století. Povídky byly přeloženy do češtiny poprvé a rovněž i většina autorů se českému čtenáři představuje poprvé (z těch známějších antologie obsahuje jen povídku Cypriana Ekwensi).

Podtitul: Čtyři roky v západní Africe Cestopisné črty, žánrové obrázky, jejichž společným jmenovatelem je okouzlení západní Afrikou. Řada črt, které by spíše odpovídaly pojmu etnografická povídka, jejichž námět autor načerpal za svého diplomatického působení v oblasti západní Afriky, odráží současný každodenní život Afričanů i jejich hostů, který se střetává s dávnými tradicemi, domorodými mýty, pověrami. Zdánlivě konvenční epizody končí naprosto nepředpokládaným zvratem. Postavy těchto črt jsou lidé nejrůznějších profesí: od diplomatů, bankéřů, hoteliérů, novinářů, až po domorodé vesničany. Některé črty jsou inspirovány i jen pouhými předměty, které mají svůj etnografický původ v končinách západní Afriky. Knížka nepochybně zaujme příjemným kultivovaným jazykem a vtipem, i dokumentárními fotografiemi.

- diplomatem v západní Africe. Vyprávění o životě v Ghaně prokládají africké zvířecí bajky. Jejich častý hrdina - Pavouk - zakouší na vlastní kůži slasti i strasti života v tropech. Jeho nezkreslený obraz, plný exotických vůní a barev, zachycuje opravdovou dnešní Afriku, její krásu i tužby. Pohled do subsaharské země nepředstavuje ovšem jen lesk ašantského dvora, náramků a prstenů ze zlata, jež dalo kdysi název tomuto kouzelnému pobřeží. Otvírá nám bránu do duše prostého člověka, který i po stoletém působení misií uznává, že úlitba patří bohům... Kniha afrikanisty Vladimíra Klímy, který v Ghaně zastupoval české zájmy jako velvyslanec, naznačuje v čem se Afričané od nás odlišují a kde se s nimi naopak významně sbližujeme.