Vladimír Klíma Pořadí knih

Za tento román získala Adichieová (*1977) prestižní cenu Orange Prize 2007. Stala se tak nejen prvním vítězným africkým autorem této ceny, ale také nejmladším. Adichieová předkládá pozoruhodný román s poutavým dějem a nemalou dávkou sarkasmu. Vycházející slunce bylo symbolem východonigerijské Biafry, která se odštěpila od Nigérie, a objevuje se tedy i v názvu tohoto dramatického příběhu o lásce a nenávisti. Krásná Olanna a její dvojče Kainene, dcery bohatého podnikatele v nigerijském Lagosu, vplouvají do vln milostného života…

Humorné i vážné, ale každopádně pestré a poutavé vyprávění afrikanisty a bývalého velvyslance v africké Ghaně, Togu a Burkině Faso o jeho celoživotní pouti, počínající dobou poválečnou až po barvité popisy jeho pobytu v tropických oblastech Afriky a tamní tolik odlišné kultury.

Kniha západoafrických mýtů a bajek z pera odborníka, který v Africe dlouhodobě žil, obsahuje teoretický, obsahově velmi bohatý úvod, a překlad folklorních, nezvyklých textů, pocházejících z relativně omezené oblasti, ovšem od několika etnických skupin, a umožňujících čtenáři proniknout do hloubky a mytologického bohatství malých a velkých afrických národů.

Aké patří k Soyinkovým nejpůvabnějším prozaickým dílům. Zachycuje tu léta vlastního dětství, prožitá v srdci jorubského venkova, kde se dochovaly zajímavé obyčeje, prvky staré animistické víry a archaické moudrosti. Svět autentických kulturních hodnot záhy čelil expanzi Britů, kteří koloniální zábor Nigérie zahájili právě v zemi Jorubů. Aké nás však přenáší do pozdně koloniální epochy, rozčeřené mj. i druhou světovou válkou. Na nigerijském území se neválčilo, ale desetitisíce mužů bojovaly ve východní Africe a v Barmě. Wole Soyinka jako chlapec a student dospívá v klidnějších podmínkách, zatímco jeho vlast míří k úplné samostatnosti...

Jen málokterá z afrických zemí k sobě poutá v poslední době tolik pozornosti jako Nigérie. Není to dáno ani tak její rozlohou a ekonomickým potencionálem, který zůstává i po přechodu od vojenských režimů k civilní vládě z větší části nevyužit, jako spíše konflikty mezi muslimskou a nemuslimskou populací (ta se ovšem dělí především podle kmenové příslušnosti) a také pochybnými aktivitami nigerijských podnikatelů, které nevynechaly ani naši republiku. S dějinami i současností nás poutavě seznamuje autor, náš přední afrikanista. Text doplňuje encyklopedické heslo a přílohy.

Klasický román keňského autora zachycuje život v jeho vlasti před vyhlášením nezávislosti a těsně po této události v roce 1963. Román sleduje osudy lidí jedné keňské vesnice v době končícího kolonialismu a bojů o nezávislost. Vzhledem k okolnostem a rodinné situaci, reaguje každý z mladých mužů jiným způsobem. Někteří odcházejí do lesů k partyzánům, jiní se snaží vyhovět koloniálním pánům, aby neztratili práci a postavení. Další jsou uvězněni v koncentračních táborech. Po vyhlášení nezávislosti se všechny tyto problémy vyostřují do prudkých sporů a odhalují se jejich příčiny a následky. Autor se snaží porozumět jednání všech protagonistů děje i příčinám, které je k tomu vedly.

Dějiny Ghany, dříve příznačně nazývané Evropany Zlaté pobřeží, autor poutavě popsal od středověku, přes první kontakty portugalských mořeplavců a následnou kolonizaci včetně střetu evropských mocností, z něhož vyšli jako vítězi Britové, až po vývoj v zemi ve 20. století. Ghana jako první subsaharský stát získala nezávislost, daní byl autoritativní režim, střídání civilních a vojenských vlád i ekonomické potíže. Součástí je i encyklopedické heslo.

Čtrnáct povídek z Nigérie, Ghany, Sierry Leone, Keni a Jižní Afriky ukazuje různé stránky života v městských i venkovských kulturách subsaharské Afriky 20. století. Povídky byly přeloženy do češtiny poprvé a rovněž i většina autorů se českému čtenáři představuje poprvé (z těch známějších antologie obsahuje jen povídku Cypriana Ekwensi).

Podtitul: Čtyři roky v západní Africe Cestopisné črty, žánrové obrázky, jejichž společným jmenovatelem je okouzlení západní Afrikou. Řada črt, které by spíše odpovídaly pojmu etnografická povídka, jejichž námět autor načerpal za svého diplomatického působení v oblasti západní Afriky, odráží současný každodenní život Afričanů i jejich hostů, který se střetává s dávnými tradicemi, domorodými mýty, pověrami. Zdánlivě konvenční epizody končí naprosto nepředpokládaným zvratem. Postavy těchto črt jsou lidé nejrůznějších profesí: od diplomatů, bankéřů, hoteliérů, novinářů, až po domorodé vesničany. Některé črty jsou inspirovány i jen pouhými předměty, které mají svůj etnografický původ v končinách západní Afriky. Knížka nepochybně zaujme příjemným kultivovaným jazykem a vtipem, i dokumentárními fotografiemi.

- diplomatem v západní Africe. Vyprávění o životě v Ghaně prokládají africké zvířecí bajky. Jejich častý hrdina - Pavouk - zakouší na vlastní kůži slasti i strasti života v tropech. Jeho nezkreslený obraz, plný exotických vůní a barev, zachycuje opravdovou dnešní Afriku, její krásu i tužby. Pohled do subsaharské země nepředstavuje ovšem jen lesk ašantského dvora, náramků a prstenů ze zlata, jež dalo kdysi název tomuto kouzelnému pobřeží. Otvírá nám bránu do duše prostého člověka, který i po stoletém působení misií uznává, že úlitba patří bohům... Kniha afrikanisty Vladimíra Klímy, který v Ghaně zastupoval české zájmy jako velvyslanec, naznačuje v čem se Afričané od nás odlišují a kde se s nimi naopak významně sbližujeme.