Ivo Štuka

se narodil 10. února 1930 v Brně. Jeho otec Antonín Štuka se za války účastnil protifašistického odboje a byl po prozrazení skupiny zatčen a v roce 1943 popraven. Ivo Štuka po maturitě (1949) na reálném gymnáziu v Brně nastoupil jako redaktor do Lidových novin, nejprve v Brně, potom v Ostravě, od 1951 v Praze. Na setkání mladých autorů na zámku Dobříš se seznámil s Ilonou Borskou, kterou si o rok později vzal a měl s ní postupně tři děti.

Od roku 1953 byl redaktorem časopisu Čs. voják, dále byl redaktorem časopisu Plamen (1959 - 1963) a Signál (1965 - 1970). Spolu s Ilonou Borskou psali pro Plamen a další časopisy epigramy pod značkou IBIŠ. V roce 1969 byla připravena do tisku jeho kniha sci-fi povídek Nález na Bílých kamenech, která však z politických důvodů již nemohla vyjít.

Po nástupu normalizace byl vyhozen z redakce a dva roky byl bez zaměstnání. Pak dostal špatně placenou práci korektora v tiskárně. Publikovat nesměl dvacet let. Bez uvedení autorství v té době spolupracoval na některých dětských knížkách a překladech Ilony Borské. Jedinou skulinou v zákazu publikovat pro něj bylo psaní textů pro skupinu "Pražský šanson" (též "Šanson - věc veřejná", či "Opravna duší").

Po roce 1990 se Ivo Štuka na čas vrátil do časopisu Signál jako zástupce šéfredaktora. V dalších letech pak pracoval jako novinář na volné noze.

Ivo Štuka zemřel 20. listopadu 2007 v Praze.