Ingeborg Fialová Fürstová Pořadí knih (chronologicky)

Román slavného vídeňského prozaika a dramatika období moderny zachycuje Vídeň v prvních letech dvacátého století na pozadí společenského vývoje, který nezadržitelně kráčí vstříc tragickým konfliktům. Román Cesta ven (1928), do jisté míry autobiografický a klíčový, nás očima hlavního hrdiny, mladého, přemýšlivého, múzického, svůdného flanéra, barona Georga von Wergenthin provází po Vídni počátku 20. století, jež byla tehdy mondénním pupkem kulturního a uměleckého světa, ale také semeništěm agresivního antisemitismu. Soukromý příběh hlavního hrdiny, jenž svede dívku ze slušné rodiny a - těhotnou - ji pak ukrývá před zraky lidí nejprve na cestě po kouzelné Itálii a pak v předměstském domku s modrým hliněným andělem, se proplétá s příběhem společnosti, jež se ve valčíkovém rytmu řítí ke katastrofám 20. století. Nakladatelská anotace.

Je nejlepší špiónkou a asasínkou říše. Tělo i duši má pokryté jizvami. Aby je zahojila, bude muset svrhnout krále. Keera je nejtalentovanější špiónka v království. A králova oblíbená vražedkyně. Nyní ji vysílá vypátrat a zabít tajemného nepřítele Koruny známého jako Stín. Pokud se nevrátí s jeho hlavou, vezme si král tu její. Jenže zdánlivě nelítostná vražedkyně má své tajemství - navzdory tomu, kolik nevinných mužů, žen i dětí v králově jméně popravila, touží i ona po pádu muže, který bez milosti vraždí a zotročuje všechny, kdo mu stojí v cestě. A tak se Keera musí rozhodnout, zda konečně nadešel čas, kdy odhodí přetvářku a bude následovat hlas srdce a svědomí. Jenže, můžete důvěřovat někomu, koho se tak dlouho snažíte uštvat? Nakladatelská anotace.

Berlín, 1938: Vrcholí léto a Německo je na prahu války. Reportérka Georgie, která do Berlína právě dorazila společně s kolegou Maxem, dobře ví, že musí na každém kroku dávat zatracený pozor. Její příjezd do Berlína totiž působí na místní nacisty jako rudý hadr na býka. A sama Georgie propadá čím dál větší beznaději, když jí dochází, že přes všechnu snahu nemůže pomoct nevinným trpícím lidem. Napětí roste na obou stranách a Georgie je jasné, že musí spolu s Maxem přejít od slov k činům. Jenže pak odhalí krutou pravdu o hitlerovském Německu a celý její svět pohltí temnota, jakou si nedovedla představit ani v nejdivočejších snech…

Z Opal Sharpové a jejích sourozenců se náhle stali sirotci. I tak však může být situace ještě horší. Tři z nich – včetně Opal – napadne nemoc, která jim vzala otce. Charlie, nejstarší ze sourozenců, tak musí učinit nejtěžší rozhodnutí svého života. Ví, že menší děti nepřežijí, protože si nemohou dovolit lékaře. Umístí proto mladší sourozence do chudobince, kde budou mít alespoň co jíst a mít střechu nad hlavou. To mu ale Opal nemůže odpustit. Charlie, který se snaží udržet zbytky rodiny pohromadě a získat si Opalino odpuštění, musí čím dál víc riskovat a nakonec se ocitne v problémech se zákonem a je poslán na trestanecké lodi do Austrálie. Když je Opal nucena rozloučit se s posledním členem své rodiny, slíbí, že je jednoho dne všechny znovu spojí. Je však možné takový slib splnit?

Psychologický thriller se znepokojivou atmosférou, v němž se podivuhodně prolínají osudy tří žen. Když se mladá novinářka Ava rozhodla odhalit temná tajemství Overtounské usedlosti, netušila, co všechno tím způsobí. Zprvu vřelé přivítání se brzy změnilo ve studenou sprchu odmítání a ústrků. Když ale Ava narazí na tragický příběh dívky, která v usedlosti kdysi žila, pochopí, že není cesty zpět. Dům má svá tajemství a udělá cokoliv, aby si je udržel. Ale Ava dá všanc svůj život, aby je odhalila... dokáže však obětovat i své nenarozené dítě? Nakladatelská anotace.

Mimořádná příležitost zavítat do světa počátků moderní evropské literatury. Antologie hrůzostrašných příběhů. Elementární částice světové hrůzy Fantasmagoriana podnítila fantazii předních osobností světové romantické scény už před více jak 200 léty v létě roku 1816, kdy na břehu Ženevského jezera se uvnitř vily Diodati sešla vybraná literární společnost v podobě lorda Byrona, Mary Shelleyové, Percyho Bysshe Shelleyho a doktora Polidoriho, aby stvořila vlastní strašidelné příběhy. Chimérické výpravy básníků děsu tehdy stvořily nesmrtelná díla z rodu Frankensteina, Drákuly nebo Mumie. Originální, původně německy psané dílo, které bylo romantiky čteno ve francouzském překladě, se dnes poprvé dostává do rukou českého čtenáře. Velkolepý návrat ke kořenům evropské literatury je určen všem milovníkům kvalitního hororu. Antologie z německých končin je překvapí svou nestárnoucí svěžestí a jedinečným významem. Do češtiny přeložily germanistky Lucy Topoľská a Ingeborg Fialová-Fürstová. Autorem konceptu knihy s barevnou přílohou sestavenou z dobových ilustrací je znalec hororu Martin Jiroušek.

Kniha vyšla poprvé v Mnichově v roce 1915, německy byla dosud vydána devatenáctkrát. Přeložena byla do všech hlavních evropských jazyků. Jde o nejproslulejší a nejdůležitější autorův titul, který vznikl v době, kdy se duchovní vědy začaly vyrovnávat s konkurencí přírodních věd. Wölfflin se zde snažil nalézt objektivní kritéria pro zkoumání výtvarných děl postižením vlastního vidění coby aktu předcházejícímu stylové charakteristice pozorovaných děl. V překládané knize srovnává renesanční a barokní výtvarná díla na základě pěti pojmových dvojic: lineární versus malířský, plošný versus hloubkový, uzavřený versus otevřený, mnohodílný versus jednotný, jasný versus nejasný. Wölfflinovy Grundbegriffe zůstávají i po více než sto letech základní systematikou dějin umění.

Vražda. Zrada. Pomsta. Tajemství. Když se na ostrově Anglesey v severním Walesu najde tělo, ukřižované na přídi rybářské lodi, detektiv Manx ví, že na poklidný život, kvůli kterému se na ostrov vrátil, může prozatím zapomenout. Komunita je znepokojená, nadřízení zvyšují tlak na vyřešení případu a Manx ví, že stojí tváří v tvář nejen bezcitnému vrahovi, ale také své minulosti. Ostrov totiž opustil před dvaceti lety, poté co záhadně zmizela jeho mladší sestra Miriam jejíž případ nebyl nikdy vyřešen. Dokáže se Manx vyrovnat s minulostí a dopadnout vraha dřív, než se najde další brutálně zavražděné tělo? Temný případ z prostředí ostrovní komunity, který je zahalen smrtí a děsivým tajemstvím.

Předkládaná monografie zahrnuje 17 kapitol, jež jsou tematicky i metodologicky provázány a zahrnují období od romantiky a biedermaieru přes realistickou a naturalistickou literaturu konce 19. a začátku 20. století až k dílům napsaným po roce 1945. Lokálně a regionálně se pohybují mezi literaturou centrálního Německa a Rakouska, ale zaměřují se především na literární tvorbu pražskou a moravskou, přičemž v centru pozornosti stojí literatura německy píšících židovských autorů. Kniha je určena nejen pro akademickou, ale i širší čtenářskou veřejnost.

Učebnice Dějiny německé židovské literatury do roku 1914 je určena studentům judaistiky a ostatním zainteresovaným, kteří ale nečtou německy a nemají dosud hlubší vhled ani do problematiky dějin židů v Evropě od středověku po současnost, ani do dějin německé literatury. Učebnice proto - poté, co v úvodní kapitole definuje pojem "deutschjűdische literatur/německá židovská literatura" - poměrně podrobně vykládá dějinné, společensko-politické a duchovní pozadí jednotlivých literárních epoch (středověk, osvícenství, výmarská klasika, romantika, doba postromantická, realismus) a poté se věnuje literatuře v nich vzniklé. Zvláštní kapitola je věnována pražské německé literatuře. Učebnici ukončuje seznam německých židovských autorů.

Kniha je rozdělena do deseti kapitol, které rozebírají reakci německé, rakouské i pražské německé literatury na bouřlivý rozvoj společnosti, vědy, techniky i počínajícího ateismu v předvečer 1. světové války. Jednotlivé oddíly analyzují reflexi velkoměsta, trpícího člověka, apokalypsy a války, racionalismu, vitalismu a erotiky, světa fantazie, děsu a utopií v tvorbě německy píšících autorů s ukázkami v německém originále a jejich překlady do češtiny. Zvláštní kapitola je věnována specifikům pražské německé literatury. Publikace je doplněna poznámkovým aparátem a personálními bibliografiemi představitelů německého literárního expresionismu v knize uváděných.

Jádro povídkové sbírky tvoří životní osudy tří umělecky zaměřených mladíků, kteří dospívají v atmosféře plně tragiky i humoru. Z tohoto kaleidoskopu jednotlivých osudů vzniká cosi jako psychologický místopis Prahy – města, které měl autor velice rád.

Prag, die traumhaft schöne Stadt „des menschenschöpferischen Mystizismus“, lädt zu literarischen Streifzügen durch die geschichtsbeladenen Gassen der Altstadt ein. In den frühen 20er Jahren war Prag ein bedeutendes Zentrum des literarischen Expressionismus und prägte den neuen Ton der jungen Generation, wie in den Erzählungen Max Brods und den Gedichten Franz Werfels zu erkennen ist. Die Studie beginnt mit zwei einführenden Kapiteln, die die Prager deutsche Literatur als ein komplexes, aber einheitliches Phänomen darstellen und den deutschen/österreichischen literarischen Expressionismus skizzieren. Anschließend werden charakteristische expressionistische Topoi behandelt, illustriert durch ausgewählte Werke der Prager deutschen Literatur: Max Brod als Wegbereiter der Prager expressionistischen Generation; das Großstadtmotiv bei Kisch, Weiß und Meyrink; die Ich-Gestaltung in den Gedichtsammlungen von Franz Werfel; Hugo Sonnenschein als Prototyp eines Revolteanführers; die expressionistische Ausprägung des Eros-Motivs bei Leppin, Winder und Ungar; die apokalyptische Weltsicht bei Johannes Urzidil und Karl Brand; sowie die Einflüsse der tschechischen Poesie auf die Prager deutsche Literatur. Der Anhang bietet eine umfangreiche Bibliographie der Werke aus dem „expressionistischen Jahrzehnt“.

V této průlomové biografii se autor snaží porozumět Nietzscheho filozofii prostřednictvím rekonstrukce jeho vnitřního života.