Paříž roku 1900. Po tisíc let žili draci skrytí přede všemi, uzavření v sochách a chrličích nesoucích jejich podobu. Podle pověsti může pouze obětování kouzelného stvoření uchránit Paříž před jejich hněvem a zachovat kouzlo, jež je drží ve spánku. Když však mořskou pannu, které byl tento osud předurčen, zachrání v nejzazší chvíli havajská princezna, jež propadla jejímu kouzlu, nad Městem světla se opět rozhostí zlověstný stín draků…
Manželé Belhadžovi, Maročan Amin a Francouzka Mathilda, si splnili sen. Po letech tvrdé dřiny proměnili své hospodářství v prosperující a vzkvétající podnik. Teď už konečně patří mezi elitu země, užívají si svůj blahobyt a věří, že dál bude jenom lépe. Jenomže jejich soukromý život i veřejné dění mají do idyly velmi daleko. Stýkají se sice s bohatými Francouzi, ale jejich rovnost je jen zdánlivá a pohrdlivá samolibost bývalých kolonistů stále hmatatelná. Ani běžní, často živořící Maročané je nepovažují za jedny z nich. Také jejich vzájemný vztah není tím, co ukazují navenek. Útěchu jim přináší úspěchy nadané dcery Ajši, těžkou hlavu jim však dělá vzpurný syn Selim. Rodinný mikrokosmos odráží situaci v celé zemi. V Maroku se více než deset let po získání nezávislosti mezi povznesenými privilegovanými a zbytkem obyvatelstva nic nezměnilo.
I dvě stě let po svém narození zůstává Charles Baudelaire jedním z nejčtenějších a nejobdivovanějších básníků. V Yslairově komiksu se ovšem na jeho život díváme optikou Jeanne Duvalové, té, kterou miloval i nenáviděl nejvíc. O Jeanne ve skutečnosti nevíme prakticky nic: neznáme její pravé jméno, nevíme, kdy se narodila ani kdy zemřela, nemáme žádný z jejích dopisů. Zůstalo jen pár svědectví, několik portrétů od samotného Baudelaire a samozřejmě básně, k nimž ho inspirovala. Přesto se díky Yslairovi dovedeme vcítit do této vzývané a opovrhované ženy, „černé Venuše“, jež musela čelit misogynii i rasismu své doby. Před očima nám tu ve fascinujících kresbách a s množstvím pečlivě rešeršovaných detailů vyvstává nejen tragický milostný příběh Jeanne a Charlese, nýbrž také okolnosti vzniku Květů zla a bohémské a umělecké, ale i revoluční prostředí Paříže kolem poloviny 19. století.
Jak se zbavit zamilovaného kamaráda? Co dělat s tím kocourkem, když je pořád tak nesnesitelně roztomilý? Jak vyzrát na rodiče? A jak si ve škole trochu přivydělat? Adéla si vždycky ví rady – a je pěkně vostrá. Pořádná dávka černého humoru, ale taky špetka něhy: tak zní recept Adély, novodobé hrdinky… Držte si klobouky, bude to jízda!
Obsáhlá výpravná kniha s bohatým obrazovým doprovodem představuje muzikály, které se od dvacátých let dvacátého století zapsaly do dějin světového divadla a filmu. Přináší detailní portréty více než sto třiceti divadelních a filmových muzikálů - notoricky známých ( jako je My Fair Lady, West Side Story, Chicago, nebo z novějších třeba Mamma Mia!, Once či Hamilton), ale i celé řady děl, která překvapí a třeba i nalákají k poslechu nahrávky či dalšímu zkoumání.
Mezi textem a inscenací (slovník děl)
Komplexní lexikografická publikace soustřeďuje základní informace o klíčových dramatických dílech (textech i jejich inscenacích), která podstatným způsobem zasáhla do literárního a divadelního vývoje a která spoluutvářejí obraz české literární a divadelní kultury. Jde o slovník takzvané dílocentrické povahy, jehož úkolem je zaplnit podstatnou mezeru v českém výzkumu v dané oblasti, a přinést tak odborné veřejnosti publikaci, která formou cca 100 slovníkových hesel podává ucelenou zprávu o vývojových proměnách českých divadelních her první poloviny 20. století.
Manu Larcenet patří mezi největší osobnosti současného světového komiksu a Skupinová terapie je jeho sebeironickou výpovědí o podstatě umělecké tvorby. Hrdinou komiksu je samotný Manu Larcenet, respektive jeho stejnojmenné satirizované alter ego, které za svou komiksovou tvorbu obdrželo i Nobelovu cenu za literaturu a řadí se k nejmocnějším lidem na světě, nyní ale prochází silnou tvůrčí krizí a obdobím depresí. Inspirován Nietzscheho nahodile zaslechnutou tezí, že „musí mít chaos ve svém nitru, kdo zroditi chce tančící hvězdu“, rozhodne se Larcenet v sobě zmatek a rozervanost cíleně pěstovat. Noří se do sebe a podniká pouť dějinami tvoření a inspirace od pravěku po současnost, během níž se setkává například s Raffaelem Santim, Leonardem da Vincim či Charlesem Baudelairem. Komiksová trilogie, za jejíž poslední díl získal autor roku 2023 Prix Gotlib, prestižní francouzské ocenění pro humoristický komiks, se vyznačuje mnohovrstevnatostí svého výtvarného i jazykového vtipu. Vtip ovšem není to jediné, oč jde: je to komiks s výpovědí o povaze inspirace a lidské mysli. Larcenet, nepochybný velmistr ironie i sebeironie, v tomto svém nejosobnějším díle dokázal každé stránce, každé replice a každé kresbě dodat explozivní nálož tragikomiky, jakou umí vytvořit právě jen dokonale nadávkovaná směs skepse s humorem neustupujícím před ničím.
Když je potřeba trochu potrápit okolí, jsem ve svým živlu. I můj kocour Ajax už toho má plný granule! Nepočítala jsem ale s tím, že se objeví Fizz – můj hyperaktivní křeček grizzly, co zas dovede pěkně zacvičit se mnou.“ Pořádná dávka černého humoru, ale taky špetka něhy: tak zní recept Adély, hrdinky nového typu… Držte si klobouky, bude to jízda!
