Barbara Haveland Knihy

Všechny příběhy knihy se odehrávají v noci 19. března 1929 na nejrůznějších místech světa - v Dánsku, ve východní Africe a v Paříži. Povídky lze označit jako fantastické dobrodružné milostné příběhy s existenciálním podtextem. Hoegův styl okouzluje čtenáře svým magickým realismem a dráždí svou dvojakostí a napětím mezi až extatickým způsobem vyprávění a vznosným a vzletným poetickým jazykem na straně jedné a neustále přítomnou sžíravou ironií a krutým černým humorem na straně druhé. P. Hoeg získal uznání a proslavil se na celém světě svou třetí knihou, vynikajícím románem a bestselerem Cit slečny Smilly pro sníh (1992, č. Argo, 1997), podle mnohých jsou ale jeho doposud nejlepším dílem právě Příběhy jedné noci.

Strhující příběh inspirovaný vlastními dětskými zážitky i u nás oblíbeného autora Citu slečny Smilly pro sníh. Román Až nadejde čas vypráví příběh tří žáků na jedné soukromé škole v Kodani na začátku 70. let. Tyto děti, navíc poznamenané úzkostí a těžkými zážitky z výchovných ústavů, zjistí, že za tuhým autoritativním režimem, který na škole vládne, se skrývá dalekosáhlý plán, a rozhodnou se jej odhalit. Kniha, inspirovaná autorovými vlastními zkušenostmi ze školních let, je nelítostnou obžalobou odlidštěného a byrokratického výchovně-vzdělávacího systému, jaký tehdy v Dánsku fungoval. Román vyvolal vášnivé veřejné diskuse, poněvadž většina Dánů žije v přesvědčení, že jejich školství je lidské, laskavé a rozumné. Peter Hǿeg v tomto románu opět, i když zcela novým způsobem, rozvíjí svá životní témata a i tato jeho v pořadí čtvrtá kniha (vyšla v roce 1993) zapůsobí strhujícím příběhem, jazykovým mistrovstvím a uměleckou přesvědčivostí, které jsou jejich autorovi vlastní.

Děj špionážního románu, se sice točí kolem pátrání po bývalém agentovi Stasi, kořeny zápletky však sahají mnohem hlouběji. Davidsen se zaměřuje na dlouho vytěsňovanou kapitolu dánských dějin - dánské dobrovolníky v hitlerovské zbrani, kteří bojovali na východní frontě a na straně ustašovců v Chorvatsku. Poutavý román klade hned několik etických otázek. Je možné bagatelizovat osobní volbu člověka, který narukoval do nacistické armády, a přičíst ji na vrub společenských mechanismů? Právě tak totiž suspendovala svobodu jednotlivce marxistická 70. léta v Dánsku. Provinili se početní dánští levicoví intelektuálové, když v závětří demokracie podporovali totalitní režimy za železnou oponou? Čí jsou vlastně dějiny a kdo jimi hýbe?

Když v roce 1988 vyšel tento autorův debut, způsobil senzaci. Byl označen za nejlepší dánskou prvotinu desetiletí a autor za něj sklidil několik literárních cen. Kniha vlastně ani jako debut nepůsobí, naopak vyvolává dojem, že se jedná o dílo autora zralého, zkušeného a sebevědomého. Je svérázně pojatými dějinami dánských snů, tj. (nezřídka idealizovaných) představ, které si Dánové o sobě vytvářeli v posledních zhruba pěti stech letech. Autor se s nimi a především s jejich odvrácenou stranou nemilosrdně vyrovnává v duchu magického realismu a jeho neomezených možností s nadsázkou, s černým humorem a sarkastickým šklebem. V tomto románu se poprvé objevují témata a motivy, které spisovatel rozvíjí ve svých dalších dílech, mj. i v u nás úspěšných a oblíbených knihách Příběhy jedné noci (česky 1999) a Cit slečny Smily pro sníh (česky 1997).