Klasický román polské literatury, vzniklý počátkem tohoto století, je básnickou oslavou nejen tatranské přírody, ale i tamějšího lidu a jeho řeči, písní a obyčejů. Děj je položen asi do 17. století. Některé postavy jsou založeny částečně na historickém podkladě, jako domnělý královský syn Kostka Napierski, který organisoval revoluční pokusy o osvobození polského lidu, nebo lidový mstitel Jánošík Nouze Litmanowski, jenž trestal šlechtu za nelidské týrání vzbouřených horalů. Lidové pověsti, tradice a mythologické představy jsou zde zpracovány velmi volně, často jen parafrazovány a namnoze si básník v jejich duchu sám vytvářel podání vlastní. Tak i pojmenování zbojníkovo je autorovou licencí, neboť v doslovu o tom říká: "Dal jsem mu jméno Jánošíka, chtěje vytvořit polského Jánošíka - protože skutečný Jánošík byl Slovák."
