Břetislav Truhlář Pořadí knih (chronologicky)

Román o životě hrdiny kapitána Jána Nálepky-Repkina zobrazuje jeho činnost ve slovenské armádě.

Dílo, jímž v době jeho vzniku (1935-1937) vrcholila "nejen románová tvorba Jilemnického, ale románová tvorba slovenská vůbec" (E. Urx), je ohlasem spisovatelova pobytu v SSSR. Pod dojmem zážitků v zemi budující socialismus formuje spisovatel svůj poměr ke skutečnostem ve vlastní zemi a dialektickomaterialistickou metodou zkoumá příčiny nešťastného života slovenského lidu za buržoasní republiky. Poznání, k nimž dospěl, vyjádřil v několika typických příbězích ze života slovenského lidu ve vlasti a v čs. kolonii v SSSR v letech NEPu a první pětiletky.

Břetislav Truhlář pôsobí v literárnej vede a kritike takmer celé štvrťstoročie. Reaguje na slovenskú literatúru z hľadiska vývinu slovenskej socialistickej kultúry a spoločnosti, neopúšťa jej širšie československé začlenenie a zväzky s vývinom českej literatúry. Výber z jeho literárnovednej a kritickej činnosti obsahuje úvahy, portréty (J. Wolkra, L. Novomeského, F. Kráľa, R. Jašíka) a niektoré recenzie básnických a prozaických diel z nedávneho obdobia. Truhlář sa pridržiava jednoznačne hlavne tých princípov marxistickej estetiky, ktoré zdôrazňujú živú súvislosť medzi sociálnopolitickými aspektmi skutočnosti a literárnym dielom. Po tejto stránke vyjadrujú autorove články kontinuitu marxistickej literárnej kritiky a zdôrazňujú pevné miesto autora v nej.

Autor se zabývá banskoštiavnickými horníky; ne však s hlediska historie (jako ve "Zlatém mestě", Martin 1942), nýbrž pohledem současnosti: ukazuje jejich činnost v posledních dnech Slovenského národního povstání a nástup do nového života po osvobození. Není to cesta snadná - hned za problémy rekonstrukce se vynořují otázky zvýšení produktivity novými pracovními methodami, je nutno presvědčovat havíře, aby nedělili svůj čas mezi šachtu a políčko. Vývoj hlavních postav je určován novými vztahy, které vznikají mezi mladými lidmi, rodiči a dětmi, mezi dělnickou masou a přisluhovači továrníka Ditta. Druhý díl románu se odehrává již po únorových událostech, kdy pod vedením předsedy okresního výboru strany Babjaka jsou nakonec odhaleni sabotující třídní nepřátelé; po jejich odstranění již nic nestojí v cestě dalšímu rozvoji rudných dolů.