Nastassja Martin Knihy

Viděla jsem příliš jiný svět šelmy i příliš lidský svět nemocnic. Ztratila jsem své místo, hledám meziprostor. Prostředí, kde bych se zotavila. Vše začíná, když na francouzskou antropoložku Nastassju Martin (1986) zaútočí na Kamčatce uprostřed zamrzlé sopečné krajiny medvěd, a zanechá ji se zraněným obličejem napospas ruským a francouzským nemocnicím, samotnou na cestě za uzdravením narušeného těla v od nynějška hluboce otřeseném světě. Specialistka na animismus arktických populací tak zažívá na vlastním těle to, co dosud zkoumala: zborcení hranic mezi člověkem a zvířetem, hroucení bezpečných limitů, do nichž se uzavíráme, a nutnost čelit bezprostřední divokosti a proměně. V tomto strhujícím autobiografickém vyprávění, čerpajícím z antropologie i šamanismu, s námi sdílí svou cestu do neznáma. Nastassja Martin je také autorkou studie Les âmes sauvages. Face à l’Occident, la résistance d’un peuple d’Alaska (Divoké duše. Rezistence aljašského lidu tváří v tvář Západu, 2016), a podílela se na vzniku několika dokumentárních filmů o kamčatských Evenech. Věřit v šelmy je její první román. Francouzské vydání (2019) se již dočkalo mnoha dotisků, bylo oceněno cenami François Sommer a Mac Orlan a přeloženo do několika jazyků.

On August 25, 2015, a violent encounter unfolds between a bear and anthropologist Nastassja Martins in the remote Kamchatka Mountains, blurring the lines between human and animal realms. This event becomes a transformative experience, merging mythical and real time, and leading to both physical and spiritual rebirth. As an anthropologist, Martins has engaged deeply with the Gwich'in of Alaska and the Evens of Siberia, striving to bridge gaps between different experiences and forms of knowledge. However, her harrowing encounter with the bear triggers a series of disasters, leaving her severely injured and requiring multiple surgeries in a provincial Russian hospital, overseen by a grim chief surgeon. Upon returning to France for further treatment, she faces even more complications. Ultimately, Martins realizes she must return to Kamchatka to understand her transformation into a miedka—a being that embodies both human and animal qualities. This journey is essential for her to continue her anthropological work and explore the complexities of existence and identity.

Nach ihrer sehr persönlichen Erzählung An das Wilde glauben führt auch Nastassja Martins neues Buch wieder nach Kamtschatka, wo die Lesenden auf alte Bekannte stoßen: die Even. Doch in Im Osten der Träume reflektiert die Anthropologin nun die ganze Geschichte ihrer Zeit mit den Even. Nach ihrer Feldforschung bei den Gwich'in in Alaska erscheint es Martin notwendig, sich auf die andere Seite der Beringstraße und des ehemaligen Eisernen Vorhangs zu begeben. In Kamtschatka lernt sie ein Even-Kollektiv kennen, das in der Sowjetunion gezwungen war, in Kolchosen sesshaft zu werden, und nach dem Zusammenbruch des Regimes beschloss, in den Wald zurückzukehren, um eine autonome Lebensweise neu zu erfinden. Diese beruht auf Fischfang, Jagd und Sammeln: ganz untypisch für die Even, die ursprünglich kleinere Rentierherden hüteten. Nastassja Martin begleitet sie und beschreibt, wie das Kollektiv den Dialog mit den Tieren und den Elementen wieder aufnimmt, wobei Träume eine essenzielle Rolle spielen. Mit ihrem neuen Alltag reagiert diese Gruppe auf die jahrzehntelangen Verheerungen, die eine koloniale Machtpolitik ihr zugefügt hat. Und zugleich versucht sie, eine Antwort auf die Herausforderungen der Gegenwart zu finden, während in unmittelbarer Nachbarschaft die Zeitbombe einer bevorstehenden Naturkatastrophe in Gestalt eines zügellosen Nickel-Extraktivismus längst zu ticken begonnen hat.