An undisputed classic of modern Indian literature, Mahatma Gandhi’s autobiography— from boyhood to the early phase of his part in India’s freedom struggle—remains a powerful and inspirational account of his lifelong search for Absolute Truth, the supreme principle behind his struggle against racism, violence and colonialism. ‘I have nothing new to teach the world. Truth and non-violence are as old as the hills’—Gandhi
Móhandás Karamčand Gándhí (1869–1948), všeobecně známý pod symbolickým jménem Mahátma (Velký Duch), je dodnes inspirativní osobností, jehož autobiografie si právem zasluhuje pozornosti čtenářů. To, co Gándhího text přesahuje, je usilování o pravdivý a smysluplný život. Každý zájemce o téma v něm může najít, co ho zaujme a motivuje: pro mnohé jsou to už jen de facto „donquijotské“ životní hodnoty, které však Gándhí v neuvěřitelné míře aktivně realizoval, a přitom byly vedeny jeho pokorou a skromností, ale i cílevědomostí vzhledem ke službě vlastnímu národu a ve vztahu k sobě samému.