Alison Weir Knihy

Osudy královských manželek jako obecnější výpověď o manželských svazcích, rodině, morálce a postavení žen v tudorovské Anglii. První díl je věnován Kateřině Aragonské, Anně Boleynové a Janě Seymourové. Pestrý obraz života na renesančním dvoře Jindřicha VIII. Pod tradičně zavedeným názvem dostává čtenář do rukou šestisetstránkovou studii, která je založena na zkoumání a výkladu – často objevném – historických dokumentů, avšak přesto je napsána elegantním a hlavně obecně srozumitelným stylem. Kostrou knihy je vývoj Jindřichovy povahy od první renesanční osobnosti na anglickém trůně až po nesnášenlivého tyrana obklopeného cynickými rádci, kteří jsou schopní, ale většinou bohužel i všeho. Zároveň procházíme všemi peripetiemi anglické politiky a reformace a dozvíme se mnohé rovněž o kultuře, justici, diplomacii, válkách, panovnických dvorech, módě i zvycích oné doby. To vše v mezinárodních souvislostech. Autorka se drží pramenů, pro větší bezprostřední účinek je v citátech nechává často promlouvat původní autentickou řečí, nepouští se však do senzacechtivých ani lechtivých spekulací. Její kniha je pro typicky anglickou střízlivou věcnost, kterou autorka uplatňuje při zpracování "věčně přitažlivé" tématiky, poučnou ukázkou historické literatury faktu.

Vyprávění volně navazuje na autorčinu předchozí knihu - Šest žen Jindřicha VIII. a líčí spletité a složité dění u anglického dvora i v celé zemi po Jindřichově smrti. Jde o boj o královský trůn, šlechtické intriky, boj mezi katolíky a stoupenci anglikánské církve - to vše v souvislosti a v závislosti na životních osudech legitimních potomků Jindřicha VIII. - Připojena důkladná bibliografie i obsáhlý jmenný rejstřík; chybí genealogická tabulka, ačkoli je v obsahu uvedena.

Alison Weirová, přední autorita zabývající se dějinami anglických panovníků 16. století a všemi stránkami jejich povah i dobového prostředí, z něhož vyrůstali a které zásadním způsobem ovlivnili, se k postavě Jindřicha VIII. vrátila celkem třikrát: Na začátku své vědecké dráhy napsala knihu Šest žen Jindřicha VIII. a dvacet let nato se k látce vrátila svazkem nazvaným Pád Anne Boleynové, jejichž český překlad vydalo nakladatelství BB/art. Nyní přichází s třetí prací, která časově stojí někde uprostřed mezi oběma jmenovanými. V knize Jindřich VIII.: Král a dvůr autorka poopravila některá tvrzení obsažená v její jindřichovské prvotině, ale hlavně se soustředila na bezprostřední okolí, v kterém žil a panoval anglický král, proslulý nejen počtem manželek, jichž se v zájmu zplození mužského potomka zbavoval s bezohledností, která neměla hned tak obdoby, ale i renesanční osobností rytíře, básníka, hudebníka, tanečníka, mecenáše umění, stavebníka nádherných paláců a zámků, původce stavby neobyčejných válečných lodí, lovce, jedlíka, pijáka, zkrátka gargantuovsky obžerného vychutnavače života, ale zároveň i náboženského hloubavce, který, ačkoli se až do smrti považoval za katolíka, v Anglii nakonec proklestil cestu k reformaci. O tom všem čtenář v knize – na rozdíl od televizních seriálů – nalezne podrobné poznatky, doložené dochovaným historickým materiálem.

Příběh anglických středověkých královen je živý a vzrušující, plný tragédií, vznešených dramat, a dokonce i komedií. Představuje letopisy lásky, vášní, intrik, vražd, válek, zrad, proradností a smutku, které se doslova hemží hrdinkami, ženskými zloduchy, amazonkami, státnicemi, cizoložnicemi a milenkami. Mnohé samozřejmě pozastřely čas a nedostatek známých podrobností – těch se však přesto dochovalo tolik, že nám umožňují zrekonstruovat různé dramatické příběhy. V této knize si autorka vytkla za cíl shromáždit jednotlivé útržky, zbavit je staletých romantických mýtů a legend a proniknout pod vrstvy středověkých předsudků a pověr zachycených v dobových pramenech až k vyváženějšímu a autentickému názoru na život anglických královen ve století následujícím po dobytí země Normany. Líčení začíná od Matyldy Flanderské, která byla oporou Vilému Dobyvateli při vpádu do Anglie v roce 1066, a vrcholí bouřlivým životem císařovny Maud, jež se považovala za samostatně vládnoucí anglickou královnu a za dosažení svého cíle bojovala až do trpkého konce. Před očima nám vyvstává pět normanských královen jakožto nesmírně vlivných postav a úchvatných povah.

Alžběta z Yorku byla nejstarší dcerou anglického krále Eduarda IV. Rusovlasá, krásná a dobrosrdečná dívka je miláčkem celé rodiny, v jejím životě však náhle nastane prudký zvrat, když jí na vrcholu svých životních sil zemře otec. Strýc, neblaze proslulý Richard III., využije jeho smrti k uchvácení trůnu a uvězní v Toweru Alžbětiny dva mladší bratry, oprávněné dědice trůnu, kteří pak beze stopy zmizí. Alžběta musí snášet Richardovy námluvy, aby se stala jeho ženou a tím potvrdila oprávněnost jeho nároku na trůn. Navzdory tomu, že jí král pravděpodobně zavraždil bratry, má za to, že musí jeho návrh na uzavření manželství přijmout. Alžbětu však zachrání Jindřich Tudor, který se Richardovi postaví v bitvě na Bosworthském poli. Po svém vítězství je prohlášen králem a požádá Alžbětu o ruku, aby se mohla stát první královnou tudorovské rodové linie. Manželství je šťastné a plodné a nejenže spojí do té doby vzájemně bojující rody Lancasterů a Yorků – mající ve znaku červenou a bílou růži –, ale vzejdou z něj i čtyři potomci, kteří se dožijí dospělého věku, mezi nimi i Jindřich VIII.

Renomovaná historička Alison Weirová se ve své nejnovější knize vrací k posledním čtyřem měsícům života královny Anny Boleynové, přičemž se zaměřuje na zásadní problém Jindřichova panování: nezbytnost mužského dědice trůnu, který byl klíčový pro stabilitu Tudorovců a prevenci krvavé občanské války. Weirová zkoumá pronikání protestantismu do Anglie a Jindřichovu mezinárodní politiku, která se pohybovala mezi spojenectvím s císařem Karlem V., německými protestantskými panovníky a francouzským králem Františkem I. Kniha se vyznačuje autentičností, která vychází z dobových dokumentů a vyhýbá se moderním interpretacím. Zatčení a poprava Anny Boleynové v květnu 1536 neměly v anglických dějinách obdoby a staly se senzací, která fascinuje historiky a umělce dodnes. Anna byla obviněna z cizoložství a spiknutí proti králi, přičemž okolnosti jejího zatčení zůstávají tajemstvím. Weirová se ptá, zda Jindřich VIII. nařídil falšování důkazů, nebo zda byl proces s Annou výsledkem Cromwellových vlastních zájmů. Tato kniha, která se výhradně věnuje Anninu pádu, přináší pečlivě podložený a detailní portrét jejích posledních dramatických dnů.

Roku 1542 nechal král Jindřich VIII. popravit svou pátou manželku, mladičkou, vroucně milovanou, avšak prostoduchou a nevěrnou královnu Kateřinu Howardovou. Nedlouho nato, odhodlán se znovu oženit, upřel svůj zrak na dámu o poznání zralejší – dvakrát ovdovělou, vzdělanou a příjemnou Kateřinu Parrovou. Třicetiletá, bezdětná Kateřina, jíž právě zemřel druhý manžel, se svazku s Jindřichem děsí – vždyť nechal popravit dvě ze svých manželek a další dvě zapudil. Navíc je starý a tlustý. A ona miluje Toma, králova švagra, který je mladý a krásný a chce si ji vzít. Krále však nelze jen tak odmítnout, a tak se Kateřina stává proti své vůli královnou, odhodlána být Jindřichovi dobrou manželkou, milující matkou jeho dětem a laskavou paní všem poddaným. Je tu ovšem ještě něco, co ji přimělo říci králi ano: touha hájit novou, reformovanou víru před intrikami katolické dvorské kliky. To se jí málem stane osudným, avšak díky své inteligenci a diplomatickým schopnostem se jí podaří nebezpečnou situaci ustát a krále nakonec ve zdraví přežít. Renomovaná anglická autorka a historička Alison Weirová uzavírá svou šestidílnou sérii o manželkách Jindřicha VIII. příběhem Kateřiny Parrové, královy šesté a poslední ženy, vzdělané a kultivované dámy, která mu byla v posledních letech jeho života příjemnou a laskavou společnicí.

Šest tudorovských královen. V prvním ze série zamýšlených románů o šesti tudorovských královnách představuje historička Alison Weirová Kateřinu Aragonskou. Fantasticky živý portrét první ženy Jindřicha VIII. bourá mnohé mýty o této hrdé ženě. Už ji nevykresluje jako jednoznačnou oběť dějinných zvratů. Na stránkách knihy ožívá charismatická, nezlomná a odvážná hrdinka, jež na prahu stáří marně bojuje o lásku manžela a budoucnost své královské dcery. Její tragický příběh nikdy nepřestane fascinovat.

Třetí titul z cyklu Šest tudorovských královen přibližuje životní osudy třetí manželky Jindřicha VIII. Jany Seymourové. Jana Seymourová už od dětství toužila po klidném životě v klášteře, ale díky ambicím její šlechtické rodiny tuto možnost neměla. Záhy je pozvána ke dvoru, kde se stane jednou z dvorních dam Kateřiny Aragonské. Má tedy možnost sledovat její smutný osud, stejně jako nástup Anny Boleynové k moci a následně i její popravu poté, co upadla v manželovu nemilost. Už jedenáct dnů po této hrozivé podívané se Jana stává třetí ženou Jindřicha VIII. a tuší, že pokud má mít šanci přežít, musí králi porodit mužského dědice. Jana se stává pěšákem v politické hře mocných, pomalu si získává oblibu u lidu i svého chotě. Klidné období je však předzvěstí tragické události, která změní budoucnost Jany, Jindřicha i celé země.

Za každým velkým králem stojí královna, za každou královnou pak celý dvůr. Za dobu vlády anglického krále Jindřicha VIII. se po jeho boku vystřídalo šest různých žen. Skutečné příběhy těchto tudorovských královen jsou pak pevně spjaty s příběhy těch, kdo žili vedle nich. Odehrávaly se v nádherných palácích, na dvorech plných intrik a šepotů. Vyprávějí o osudech lidí, kteří tyto ženy milovali a sloužili jim, ale i těch, kdo jim lhali a zrazovali je. Ve stínu královen obsahuje třináct fascinujících příběhů od tudorovského dvora, vyprávěných těmi, kdo se pohybovali v samém srdci dění. Tento soubor povídek doplňuje vysoce ceněnou série Šest tudorovských královen o manželkách Jindřicha VIII.