André Malraux, známý svou neochvějnou angažovaností a literárními počiny, zkoumá hlubiny lidské zkušenosti napříč svými díly. Jeho psaní se často ponořuje do témat boje, umění a hledání smyslu v absurdním světě, což odráží jeho vlastní život plný dobrodružství a politického aktivismu. Prostřednictvím své propracované prózy a filozofických úvah nabízí Malraux čtenářům pohled na složitost lidské kondice a trvalou sílu lidského ducha. Jeho díla jsou svědectvím jeho naléhavé potřeby pochopit a vyjádřit podstatu bytí.
Román těžící z prostředí revolučních a kontrarevolučních bojů v Šanghaji roku 1927, sledující však filosofické reflexe o tragickém lidském údělu. Román, v němž se autor na pozadí zmíněného napjatého dění snaží postihnout podstatné znaky revolucionáře, člověka, který se protilidskému údělu, determinovanému nepříznivými společenskými a metafyzickými silami, dovede vzepřít hrdinským činem. Základním znakem tohoto díla, poctěného Goncourtovou cenou, je filosofická reflexe.
Román popisující zážitky při pátrání archeologů po vzácných chrámových soškách v nebezpečném prostředí kambodžské džungle.
Román o španělské občanské válce z pera francouzského spisovatele (průkopníka dokumentárního či reportážního románu), jeden z nejlepších románů s tímto námětem, napsaný formou dokumentární reportáže. Vlastním tématem tohoto románu bez románových hrdinů v tradičním slova smysluje drama moderního člověka – dialog člověka činu a člověka usilujícího o nalezení smyslu svého bytí na pozadí rozpadající se společnosti a tradičních hodnot v době revoluce. Doslov napsal Emil Vachek.
Problém reprodukce či reprodukovatelnosti je kanonickým motivem úvah o fotografii a ztělesněním její hraniční povahy. Mezi nejvýznamnější příspěvky k této diskusi patří teoreticko-kurátorská koncepce „imaginárního muzea“ Andrého Malrauxe; její hlavní rysy shrnul v eseji vydané v roce 1947 a revidované v letech 1951 a 1965. Fotografická reprodukce se pro něj stává organizačním principem dějin světového umění, meta-médiem, umožňujícím transformaci obrazů v zájmu jejich porovnávání a uspořádávání. Fotografické imaginární muzeum tak lze zároveň chápat jako historický předvoj a předpoklad soudobých databází obrazů, určených ke strojovému zpracování. Český překlad Malrauxovy eseje doplňuje doslov Tomáše Dvořáka, který rozlišuje dva modely (chápání) rozmnožování obrazů: reprodukci originálu a sériovou výrobu.
The description for this book, The Voices of Silence: Man and his Art. (Abridged from The Psychology of Art), will be forthcoming.
74pages. 19x11x1cm. Poche. Très Bon Etat / Infimes usures d'usage (lu)
