Ian Hacking Pořadí knih

This book showcases Ian Hacking's early ideas on the philosophical issues surrounding statistical reasoning.

T. S. Kuhn byl jedním z nejvlivnějších myslitelů druhé poloviny 20. století. Jeho Struktura vědeckých revolucí, v níž vypustil do světa slovo paradigma, se sama stala paradigmatickým dílem, vzorem pro další práci o autoritě, dějinách a filosofii vědy. Vyvolala nadšené i odmítavé reakce.

Stěžejní dílo rakouského filozofa Paula Feyerabenda vzbudilo senzaci v roce 1975, kdy se po jeho prvním uveřejnění ostře rozdělil tábor příznivců a odpůrců, kteří začali polemizovat v časopisech. Feyerabend byl označován za postmodernistu a radikálního subjektivistu, jehož paradoxní tvrzení a slogany jako „anything goes“ se staly známými. Tradiční pohled na dějiny vědy jako na proces neustálého opravování kritérií poznání Feyerabend zpochybňuje, když upozorňuje, že proces „objevování“ obsahuje mnoho neurčitého a osobního; objev může být výsledkem náhody. Podle něj byly nejvýznamnější objevy učiněny díky porušení pravidel uvažování, když se vědci oprostili od konvencí myšlení. Mnohorozměrnost skutečnosti nelze zahrnout pod jediný přístup nebo metodu. Filozofický výklad je podán poutavě a srozumitelně, zaujme především lidi otevřené novým názorům. I když je Feyerabend považován za jednoho z nejvýznamnějších filozofů 20. století, v češtině vyšla zatím pouze jeho kniha Tři dialogy o vědění. Proto je české vydání jeho nejznámějšího díla významným počinem.

Includes an introduction, contextualizing his book in light of developing philosophical trends.

Podtitul: Čo je a čo nie je sociálnou konštrukciou Jeden z najoriginálnejších súčasných filozofov vedy Ian Hacking v knihe rozoberá najzávažnejšie problémy v oblasti sociálnej konštrukcie reality. Ukazuje, že hoci od vydania priekopníckej knihy Petra I. Bergera a Thomasa Luckmana Sociálna konštrukcia reality (1966) uplynulo už takmer 40 rokov, dodnes nie je mnohým autorom – filozofom, sociológom, vedcom z rôznych odvetví – jasný ani len základný pojem. Hacking kritizuje najmä skutočnosť, že novú oblasť postihol údel viacerých pôvodne veľmi perspektívných myšlienok – stali sa módnymi, a tak sa ich zmocnili všetci, od odborníkov až po najväčších laikov. Výsledkom sú spory, ktoré sa niekedy označujú ako „kultúrne vojny“ či „vedecké vojny“. Kniha predstavuje súbor prednášok, ktoré mal autor po celom svete, tematicky ich spája reflexia vývinu názorov na problematiku sociálnej konštrukcie. Publikácia sa vyznačuje jasným výkladom, živým jazykom a nevšedným humorom.

" Je ne veux pas la paix entre le scientifique et le constructionniste. Je voudrais que l'on comprenne mieux comment ils sont en désaccord et pourquoi ils sont inconciliables. " Tel est l'objectif poursuivi par Ian Hacking dans ce livre, où il procède à un examen minutieux des us et abus de ce maître-mot du discours des sciences sociales contemporaines, la " construction sociale ". Construction sociale de quoi ?, demande Hacking : les faits, les catégories de genre, les objets, les quarks, la réalité, les maladies, les diagnostics, la pédophilie ? En dehors d'un usage inspiré par la mode du discours postmoderne, l'expression se trouve au cœur d'un ensemble impressionnant de recherches nouvelles et de travaux originaux sur les cultures, les sciences, les femmes, l'histoire, la nature ou la littérature, etc. Mais si ce concept est incontestablement utile, il a parfois pris l'allure d'un slogan propre à déclencher l'ire agressive de certains scientifiques et philosophes dits " réalistes ", qui voient dans l'idée même que la réalité soit le produit d'une construction sociale une négation relativiste de celle-ci. Écrit avec générosité et humour par l'un des plus éminents philosophes contemporains de la science, ce livre apporte des éclaircissements originaux sur les plus vieilles querelles de la philosophie, sur la nature de la connaissance scientifique et ses rapports au monde dans lequel nous vivons.

Often lost in the debate over the validity of social construction is the question of what is being constructed. Ian Hacking looks at the issue of child abuse, and examines the ways in which advanced research on new weapons influences not the content but the form of science. schovat popis

'Sozialer Konstruktivismus' ist en vogue. Man muß nur die Verzeichnisse der theoretisch ambitionierten Neuerscheinungen in den Sozialwissenschaften durchblättern, um sich davon zu überzeugen. Und die 'science wars' führen vor, daß die Debatten über die 'soziale Konstruiertheit' von Theorien und Fakten auch die Naturwissenschaften erreicht haben. Grund genug also, sich angesichts der erhitzten Diskussionen einmal die Frage vorzulegen, was eigentlich mit Äußerungen der Form 'X ist sozial konstruiert' überhaupt behauptet wird. Ian Hacking, Philosoph und Wissenschaftstheoretiker, hat sich dieser Frage angenommen und eine ebenso nüchterne wie erhellende Analyse der von 'Konstruktionisten' auf den verschiedensten Gebieten erhobenen Ansprüche vorgelegt.

The book explores the surge in diagnosed dissociative disorders, particularly multiple personality disorder (MPD), over the past twenty-five years, linking it to the prevalence of child sexual abuse. Philosopher Ian Hacking examines the moral and political implications of this epidemic, addressing the contentious debates around memory and the potential for false memories. Through this lens, he critically analyzes how society grapples with psychological trauma and the power dynamics involved in understanding and treating these complex issues.