Henry Fielding Knihy

Obsáhlý děj dvousvazkového románu anglického dramatika a spisovatele, osvícence a demokrata sleduje životní osudy milenecké dvojice, které je bráněno v uzavření sňatku majetkovými rozdíly i neznámým původem Toma Jonese. Dobrodružné příhody obou milenců, úklady nastrojené Tomovým bratrem a bohatě rozvětvené episodní děje končí šťastným objevem Tomova původu a jeho sňatkem s vytouženou dívkou. Postavy anglických statkářů, duchovních, život londýnské společnosti i episody o mravní nevázanosti majetných vrstev kontrastují s chudobou venkovského a služebného lidu. Jedno z nejlepších autorových děl zaznamenává kromě mnoha životních moudrostí i velmi pestrý obraz společenského a sociálního dění v Anglii v první polovině 18. století.

Tom Jones je skvělý humoristický román, příběh s napínavými zápletkami a širokým spektrem skvěle charakterizovaných postav, odvíjející se na pozadí skutečných historických událostí první poloviny osmnáctého století. Literární historici označují Toma Jonese za první anglický moderní román a miliony čtenářů mu v průběhu staletí vtiskly svým neutuchajícím zájmem punc nesmrtelnosti. Slavná literární díla nemívají jednoduché osudy. I Fieldingův román Tom Jones, když se roku 1749 objevil, vzbudil u některých čtenářů dojmy zcela jiného druhu, než autor zamýšlel. „Jsem otřesen, že citujete z tak zlolajné knihy. Nerad se dozvídám, že jste ji četla; k tomu by se slušná dáma neměla vůbec doznat,“ vytýkal proslulý spisovatel a arbitr dobového pojetí mravnosti Samuel Johnson jedné milovnici literárních novinek. A nebyl sám, koho dílo vyburcovalo k pozoruhodným dedukcím. Když pak na jaře Londýn podvakrát zasáhlo zemětřesení, vyjádřil se londýnský biskup v pastoračním listu, že je to trest Boží za četbu oplzlých knih, a jeho domněnku mnozí podpořili upozorněním, že Paříž, kde byl překlad Toma Jonese zakázán, zůstala zemětřesení ušetřena.

Poslední román anglického prozaika 18. století je dílo vyzrálé moudrosti, kterým autor zamýšlí „vyzdvihnout ctnost a pranýřovat některá nejkřiklavější zla“. Vlastní děj tvoří pásmo příhod z rodinného života slabošského kapitána Boothe a jeho obětavé ženy Amelie, jejichž manželská pohoda je neustále narušována Boothovou lehkověrností a finančními potížemi.

Mistrovské dílo největšího anglického romanopisce 18. století zobrazuje v širokém rozpětí život anglické společnosti v době druhého jakubovského povstání (1745). Příběh titulního hrdiny, nalezence, zapuzeného svým dobráckým pěstounem, statkářem Allworthym, pro pomluvy pokryteckéhoBlifila, který je Jonesovým sokem v lásce k dceři sousedního statkáře Žofii, se odehrává na západoanglickém venkově, na cestách z těchto končin do Londýna a v Londýně, kam Žofie prchá před vnuceným sňatkem. Kontrast mezi chybujícím, ale upřímným a dobrosrdečným Jonesem a svatouškovským, záludným Blifilem tvoří jádro dějové zápletky a ústřední morální a filosofickou náplň díla. Líčení úkladů a pronásledování, kterým je vystavena milenecká dvojice, dává autorovi příležitost ke kritice tehdejších sociálních zlořádů: rodinného despotismu, sňatkových spekulací, prostopášnosti šlechty.

Román zachycuje životní osudy milenecké dvojice, které je bráněno v uzavření sňatku majetkovými rozdíly i neznámým původem T. Jonese. Autor nám podává pestrý obraz společenského a sociálního dění v Anglii 18. století.

Obsáhlý děj dvousvazkového románu anglického dramatika a spisovatele, osvícence a demokrata sleduje životní osudy milenecké dvojice, které je bráněno v uzavření sňatku majetkovými rozdíly i neznámým původem Toma Jonese. Dobrodružné příhody obou milenců, úklady nastrojené Tomovým bratrem a bohatě rozvětvené episodní děje končí šťastným objevem Tomova původu a jeho sňatkem s vytouženou dívkou. Postavy anglických statkářů, duchovních, život londýnské společnosti i episody o mravní nevázanosti majetných vrstev kontrastují s chudobou venkovského a služebného lidu. Jedno z nejlepších autorových děl zaznamenává kromě mnoha životních moudrostí i velmi pestrý obraz společenského a sociálního dění v Anglii v první polovině 18. století.