Josef Macek Knihy

Syntetická práce o náboženských a duchovních dějinách Čech v období vlády Jagellonců (1471–1526). Macek v této knize zkoumal mnohovrstevnatý náboženský, kulturní a společenský život dvojího lidu (katolíků a utrakvistů) ve vírou rozdělené české společnosti, jíž vládli katoličtí králové, podporovaní husitskou většinou. Náboženské dějiny zahrnují v Mackově pojetí dějiny každodenních politických střetů, historii učené i laicke, nábožensky ovlivněné literatury, intelektuálních univerzitních debat, lidové zbožnosti, konfesní tolerance a hledání nových vizí uspořádání společnosti (humanismus, asketismus Jednoty bratrské).

Na podzim 1968 vyšla v Československu nákladem 3 000 výtisků pětisetstránková kniha s takřka stovkou ilustrací. Měla prozaický název: "Sedm pražských dnů. 21. - 27. srpen 1968. Dokumentace". Byla označena jako studijní materiál pro vnitřní potřebu a nebyla k dostání v žádném knihkupectví. přesto se zpráva o její existenci záhy rozšířila po celé zemi a do poloviny prosince 1968 prošly informace o vydání "Sedmi pražských dnů" celým světovým tiskem s výjimkou Sovětského svazu a jeho tehdejších satelitů. Osudy této knihy, přetištěné ze strojopisné předlohy bez další vazby rovnou na nekvalitní hrubý papír, byly mimořádné. Je to jediná kniha v novodobých československých dějinách, kvůli níž došlo k diplomatické mezistátní korespondenci. Kvůli ní obešli uniformovaní policisté několik málo měsíců po jejím vydání 800 československých institucí, jimž byla kniha zaslána, převážně archivů a knihoven, s příkazem, aby ji "zatkli" a postarali se o splnění sovětského požadavku, aby byla kniha "stažena z oběhu".... celý text

Ve třech částech třetího dílu (Města a měšťané, Sociálně-politické zápasy ve městech, Spory a boje královských měst se šlechtou) popsal autor politické, ekonomické i kulturní klima v českých městech přelomu 15. a 16. století. Ve čtvrtém dílu Macek bohatě využívá archivní materiál i výsledky výzkumů archeologických, etnografických, lékařských a dalších. Kapitoly o otázkách právních či kulturních, o postavení ženy a manželských svazcích nebo o pověrách a magii se v Mackově podání stávají strhující četbou.

Název části: Hospodářská základna a královská moc Politické dějiny, hospodářská situace, královský dvůr a portréty panovníků.

Faktograficky bohatá a čtenářsky přitažlivá kniha podává ucelený obraz pozdního středověku v českých zemích. Česká šlechta, privilegovaná vrstva, charakterizovaná urozeností, mocí a majetkem, je námětem druhé části. Kniha je součástí čtyřdílného cyklu "Jagellonský věk v českých zemích".

Faktograficky bohatá a čtenářsky přitažlivá kniha podává ucelený obraz pozdního středověku v českých zemích. První část Mackovy čtyřdílné syntézy je věnovaná obecným poměrům v zemi, zejména hospodářským, královskému dvoru a panovníkům. Česká šlechta, privilegovaná vrstva, charakterizovaná urozeností, mocí a majetkem, je námětem druhé části.

Podtitul: Města. Ve třech částech třetího dílu (Města a měšťané, Sociálně-politické zápasy ve městech, Spory a boje královských měst se šlechtou) popsal autor politické, ekonomické i kulturní klima v českých městech přelomu 15. a 16. století.

Podtitul: Venkovský lid, národnostní otázka. Ve čtvrtém dílu Macek bohatě využívá archivní materiál i výsledky výzkumů archeologických, etnografických, lékařských a dalších. Kapitoly o otázkách právních či kulturních, o postavení ženy a manželských svazcích nebo o pověrách a magii se v Mackově podání stávají strhující četbou.

Vyprávění o králi Vladislavovi II. a jeho třech ženách.

Soubor studií, které byly v průběhu 70. a 80. let publikovány v Čechách i v zahraničí, prezentuje jedinečný pohled na historii české šlechty.